Krizi bolestně pociťují v městečku Semjonov. Zde, více než 500 kilometrů na východ od Moskvy, je největší továrna na dřevěné panenky, malované dřevěné nádobí, ikony a další výrobky ruského folkloru. Poptávka ale v posledních měsících prudce klesla. Rusové mají jiné starosti než utrácet za panenky z lipového dřeva.
"Už jsme zažili i horší časy," řekl ředitel továrny Chochlomskaja rospis Nikolaj Korotkov, který v oboru působí 35 let. Za první světové války se štětců a malování panenek musely po padlých mužích chopit ženy a za časů "perestrojky" dělnice v továrně neviděly výplatu celé měsíce. Ředitel však věří, že "matrjošky" přežijí i globální krizi.
Je nutno si utáhnout opasky
V Rusku se věří, že panenky jsou nositelkami štěstí. Každá představuje splněné přání. Když se jedno splní, otevře se další panenka a vysloví další tužba...
Mezitím je nutno utáhnout si opasky. Odbyt klesl, sklad je plný, a tak bylo podle ředitele nutné snížit výrobu o více než 30 procent. Tisícovka zaměstnanců, v drtivé většině ženy, chodí do práce jen od pondělí do čtvrtka, a ještě více se snížily výplaty. Menší podniky v okolí, kterým odbyt klesl i o 60 procent, si stěžují ještě více.
Pomůže stát?
Lidové výrobky vytváří v Rusku na 240 výrobců a odvětví skýtá obživu 30.000 lidem. Podle Korotkova by pomohly daňové úlevy, zrušené před pár lety. Podnik, který se kvůli vysokému podílu ruční práce nemůže pochlubit nijak vysokou produktivitou, platí 20 kopějek z každého vydělaného rublu, a těch teď moc není.
Průměrná mzda v závodě činí přibližně 9000 rublů (asi 5300 korun), což je hluboko pod celostátním průměrem. Ve skutečnosti se však výplaty pohybují od 4000 rublů do 20.000 rublů (asi 2360 až 11.800 korun). Život v provincii je však levnější než ve velkoměstě.
"S výplatou je to různé, záleží na tom, kolik matrjošek vyrobíte," říká jedna z dělnic, která štětcem a červenou barvou maluje panenkám zástěry. Do řeči jí, ani jejím kolegyním v přítomnosti průvodkyně z ředitelství a kamery moc není.
Matrjoška se sice tváří tradičně rusky, ale ve skutečnosti její historie sahá jen do roku 1890, kdy ji po vzoru japonských dřevěných panenek vytvořil malíř Sergej Maljutin z dílny železničních magnátů Mamontovových.
