Jde o originál Prohlášení nezávislosti z 1. ledna 1804, dokument, kterým se Haiťané vymanili z koloniální nadvlády Francie. Jeho text až dodnes uchovávaly archivní výtisky novin a jeden ručně psaný duplikát.
Dokument objevila kanadská studentka z univerzity Duke Julia Gaffieldová při svém pátrání v Britském národním archivu. "Je to zvláštní shoda okolností, že právě po tak velké katastrofě, jakou bylo zemětřesení, se na světě objeví dokument, kterým byl založen stát Haiti," řekl agentuře AP Patrick Tardieu, správce státního archivu v haitské metropoli Port-Au-Prince. "Hledali jsme jej hrozně dlouhou dobu."
Šestadvacetiletá Gaffieldová si Haiti oblíbila před šesti lety. Cestovala tam tehdy jako dobrovolnice v programu, který cílil na děti z ulice. Země jí přirostla k srdci, a tak se rozhodla, že bude studovat její dějiny a kulturu. Z univerzity v Torontu přestoupila na Duke do Spojených států a loni ji studia zavedla do národního archivu na Jamajce. V něm objevila dopis, který napsal britský úředník po svém návratu z Haiti, kde v té době vrcholil boj za nezávislost. "Píše v něm guvernérovi a poznamenává: tady je zajímavý dokument, který jsem získal, když jsem byl na Haiti," líčila Gaffieldová průběh svého pátrání. "A dodává, že dokument získal sotva hodinu poté, co vyšel z tiskárny."
Dokument, o kterém psal, ale u dopisu chyběl. Gaffieldová proto zamířila do Londýna. V archivu tam ve složkách z roku 1804 z Jamajky našla svazeček zažloutlých stránek. "Hned jsem si všimla francouzsky psaných slov ‚Liberté ou La Mort‘ (svoboda, nebo smrt, pozn. red.)," líčila kanadská studentka. "Na poslední stránce pak bylo napsáno: ‚De l’Imprimerie du Gouvernement‘ (státní tiskárna, pozn. red.), čímž se potvrdilo, že jde o oficiální verzi prohlášení nezávislosti," dodala Gaffieldová s tím, že se dokument v několika maličkostech liší od opisu, který cituje ve svých dějinách Haiti z 19. století historik Thomas Madiou.
