Nárok na něj si totiž podle BBC klade i ve Francii žijící Pierre Konovalov, který je pravnukem ruského průmyslníka Ivana Morozova. Ten obraz vlastnil v roce 1918.
Jak to vlastně s plátnem je?
Noční kavárnu namaloval Van Gogh v roce 1888. Součástí sbírek univerzitní galerie byl obraz od roku 1961, kdy ho do nich daroval Stephen Carlon Clark - absolvent školy a předseda představenstva Muzea moderních umění. Plátno Clark od sovětské vlády koupil ve třicátých letech minulého století.
Tady se však celý příbeh komplikuje. Konovalov svůj nárok zakládá na tom, že jeho pradědovi majetek zestátnili komunisté během revoluce. Což je podle něj také důvodem toho, že obraz nezůstal v rodině. Proto nyní chce, aby malba zamířila do Ruska. Navíc požaduje finanční kompenzaci.
Yale má však opačný názor. Ruské zestátňování, i když je v rozporu s americkými hodnotami, neporušeje podle univerity mezinárodní právo. "V té době, stejně jako nyní, byly prodeje sovětské vlády právoplatné. Stejně právoplatné byly i nákupy," uvedla univerzita. "Yale neměl důvod zpochybňovat legitimitu štedrého odkazu pana Clarka v roce 1961 a nemá ho ani nyní, " dodala škola.
Univerzita navíc dokládá, že celou transakci zakryl zub času. Od doby zestátnění, prodeje i odkázání díla totiž již zemřeli svědci a dokumentační materiál byl ztracen.
