"Původně jsem sbíral pivovarnické materiály, etikety a podobně. Psal jsem si o ně do celého světa, často s nimi chodily i tyhle kalendáříčky," řekl Bauer. Dnes si kalendáře vozí z dovolené nebo se synem jezdí na české i zahraniční burzy.
Sbírku muž, který je už v důchodu, rozšiřoval například na výstavách, kam jezdil pracovně. "Dokonce jsem několika firmám poradil, aby využívaly i druhou stranu vizitek a tiskly tam kalendáře," dodal.
ČTĚTE TAKÉ: |
Všechny nasbírané kalendáře má roztříděné podle témat a uložené v krabicích. Až na to bude mít čas, chtěl by je zatavit do průhledných fólií a uspořádat v albech.
Mezi nejcennější kousky rodinné sbírky řadí Milan Bauer staré kalendáříky firmy Jablonex. "Tisk tam byl nanášený pod dvěma úhly, proto byly obrázky měňavé. Dnes podobné mají často v Rusku nebo pobaltských republikách, tam jsou nanášené i ve třech úhlech," popsal techniku výroby sběratel.
Z českých kalendářů si považuje i těch z JZD Slušovice ze 70. let. Podle něj byly první vlaštovkou tohoto typu propagace v celém tehdejším Československu. Na lepší úrovni než u ostatních firem bývaly podle Bauerova názoru také kalendáře podniků zahraničního obchodu. "Poprvé se na nich třeba objevily polooděné ženy," dodal sběratel.
