Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Magazín

Z vyprávění staré moruše. Co ji chybí na kráse, to hravě dohání barvitou historií

Rozeklaný kmen moruše foto: Ladislav Hoskovec

Jen kousek od dnešního vstupu na nádvoří bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně se leskne hladina menšího rybníčku, na jehož březích roste několik starých stromů. Ten nejzajímavější z nich byste vlastně mohli snadno přehlédnout, vypadá spíš jen jako rozložitý keř: kmen má silně nahnutý, notně rozeklaný, některé větve jsou zajištěny podpěrami.
  5:00

Není to žádný velký krasavec. Je to letitý morušovník bílý (Morus alba), lze připustit, že patří k vůbec nejstarším morušovníkům v Čechách. Co tomuto stromu chybí na kráse, to hravě dohání barvitou historií, která se pojí s jeho výsadbou.

Morušovníky znali Češi od středověku, dobře se vědělo o nezastupitelné roli listů bílých moruší při získávání hedvábí, plody i listy černé moruše byly zas používány ve staré medicíně – morušová pálenka prý byla dobrým lékem na angínu, kořen stromu byl dokonce pokládán za omějový protijed.  

V Čechách se je pokusil ve větším pěstovat na svém panství Albrecht z Valdštejna, už v roce 1627 k tomu povolal hedvábnické mistry až z Itálie. Avšak největšího rozšíření u nás doznaly morušovníky v době panování Marie Terezie, v roce 1752 bylo totiž ve Vídni vydáno nařízení, aby v zájmu podpory výroby hedvábí byly tyto dřeviny vysazovány co možná nejhojněji.

Právě tento císařský výnos měl jistě vliv na šíření morušovníků i na jihu Čech, můžeme se domýšlet, že onen zlatokorunský pamatuje ještě posledního zdejšího opata Bohumíra Bylanského (1724–88, opatem byl v letech 1755–85). Housenky bource morušového do kláštera přivezl z Vídně místní hospodářský správce, zároveň byly pro jejich chov potřebné moruše vysazeny na všech klášterních statcích i u okolních far.

Opat také pořídil nezbytné náčiní k odmotávání hedvábí a k jeho barvení, do tajů hedvábnictví zasvěcoval dokonce i místní děti, pro které v roce 1772 založil klášterní školu. Vyučovalo se česky a děti se tu tedy neučily jen zpívat, číst, psát a počítat, ale seznamovaly se i s chovem bource morušového a výrobou hedvábí. Opat na dětech nešetřil, měly tu pěknou sbírku rozličných přírodnin, klášter opatřil i několik dalekohledů a mikroskopů, matematické nástroje, vývěvu, magnet a rovněž k výuce potřebné hudební instrumenty.

Dodnes proslulé jsou zlatokorunské vyučovací tabule, na nichž byly zdejším konvršem vymalovány jak výjevy z každodenního života, tak portréty významných osobností či scény mytologické. Nechyběla ale ani velká mapa Čech, na jejímž okraji objevíme i vedutu zachycující možná až trochu idealizovanou podobu celého kláštera někdy v polovině 18. století. Budovy kláštera byly obklopeny zahradami, byla tu zahrada kuchyňská a ovocná, velmi výstavná část zahrady, která sestávala z terasovité zahrady s vodní nádrží, fíkovny i skleníků, v nichž se pěstovaly choulostivější rostliny, se rozprostírala na severní straně opatství. 

Uprostřed velkého konventu samozřejmě leželo samotné zahradní srdce klášterní meditace – rajský dvůr. Podél Vltavy prý byly ještě vysazovány košíkářské vrby, ke klášteru patřila i chmelnice a vinice. V konventní zahradě byla navíc postavena ptáčnice, v lesích nad opatstvím byla zřízena i malá obora. A to stále není všechno: na nejvýše položeném místě v blízkosti kláštera nechal opat Bylanský vystavět menší hvězdárnu pro pozorování tajemných událostí nebeských.

Právě o tom všem by mohl dlouze vypravovat onen vetchý morušovník od rybníčku. A stejně by neřekl o Zlaté Koruně všechno, zdejší lípy totiž pamatují časy ještě dávnější. O těch ale zase jindy.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat