Ženy byly žádanou kořistí už v neolitu

Informace zveřejnil španělský deník El Mundo. Vědci z Durhamské univerzity ve Velké Británii zkoumali zubní ostatky 34 jedinců z "hromadného hrobu" v oblasti Talheimu v jihozápadním Německu. Podařilo se jim získat poměrně věrný obraz toho, co se stalo při brutálním masakru, a také zjistit, jaké byly vztahy mezi všemi mrtvými. Zuby, které patřily 18 dospělým a 16 dětem, pomohly určit, že kostry patřily členům dvou kmenů. A někteří vykazovali společné dědičné znaky. Všichni byli surově povražděni při stejném útoku, někteří utrpěli silné rány kamennou sekerou do hlavy.

Oběti řádění byly pohřbeny všechny v jedné jámě, hluboké tři metry. Hrob byl objeven v osmdesátých letech minulého století. Původně všechno naznačovalo, že mrtví patřili k homogennímu izolovanému sídlišti. Avšak tým Alexandera Bentleyho zjistil, že tito neolitičtí lidé žili v době asi 4900 let před naším letopočtem a patřili ke třem různým skupinám. Jednou z nich byl místní kmen a kosterní pozůstatky 24 jedinců patří pouze jeho mužům a dětem různého věku. Badatelé z toho usuzují, že ženy byly uneseny a živé dopraveny na jiné místo. A únos se stal zřejmě příčinou krvavé bitvy mezi kmeny.

Útočníci ale patřili do dvou skupin. V obou zahynuli jak muži, tak ženy v různém věku. V jedné skupině byla celá rodina - otec, matka, syn, dcera a babička. V druhé skupině bylo možné určit složení její stravy, a proto také stanovit, že žila v oblasti vzdálené od přepadené komunity. "Všechno nasvědčuje tomu, že se zaměřili na tuto konkrétní komunitu, jako kdyby šlo o pomstu mezi soupeřícími kmeny.

Za útoky stály ženy
Ačkoliv byl boj o zdroje ve střední Evropě příčinou neustálých střetnutí, v tomto případě stopy ukazují, že tady byly důvodem útoku místní ženy, s nimiž bylo zacházeno jinak a (po útoku) zůstaly naživu," vysvětlil Bentley. Je známo, že boje o ženy se sváděly po stovky let a dochází k nim i dnes, ale v archeologických archivech je velmi těžké rozlišit, jestli ženy byly motivem některých bitev, nebo jestli v nich hrály roli jiné faktory.

"Poprvé máme důkaz, že byly žádanou kořistí," zdůraznili. Stopy, které na hlavách obětí zanechaly sekerky, napovídají, že se oběti nemohly bránit, možná byly svázané; další se snad snažily utéci před útočníky, kteří je napadli neočekávaně, a byly zasaženy šípy. Tyto kmeny ještě nezůstávaly na jednom místě a se svými stády dobytka se stěhovaly z místa na místo.