Komise podle zdůvodnění zjistila, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně se v policejním útvaru bude věnovat určité agendě. Žalobci navíc podle komise v přípravném řízení aktivně provádějí úkony místo toho, aby se soustředili na dozor nad jeho zákonností.
„Příkazy státních zástupců, že určitou záležitost smí řešit pouze jeden jimi konkrétně určený policista a že jiné policisty nesmí takto určený policista o ničem z řešené věci informovat, jsou v rozporu s účelem zákona a vůlí zákonodárce,“ uvedla komise. Toto rozhodování by podle ní mělo být výhradně odpovědností vedoucího policejního útvaru.
Vypuštění pasáží o vyšetřovacím oprávnění státních zástupců komise zdůvodňuje tím,
Hamáček chce od Babiše omluvu a podle Šlachty komise uvěřila polopravdám |
že k takovým úkonům nemají vybavení, vzdělání ani výcvik. Žalobcům navíc může podle zdůvodnění bránit v nezávislém dozoru nad zákonností v přípravném řízení.
Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) prosadil požadavek, aby se vláda zasadila o důsledné užívání paragrafu trestního řádu, který celkově pojednává o odposleších, zejména ohledně jejich důvodnosti. Naopak Daniel Korte (TOP 09) neuspěl s návrhem výzvy kabinetu ke zpracování novely, která by vypustila oprávnění státního zástupce povolovat sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Mělo by to být podle Korteho názoru v pravomoci soudu.
Změny ve vyšetřování činů státních zástupců
Na vyšetřování trestných činů, z jejichž spáchání jsou podezřelí státní zástupci, by neměli kvůli možným osobním vazbám dohlížet jiní žalobci. Na základě návrhu vyšetřovací komise k policejní reorganizaci to ve čtvrtek uvedla Sněmovna, jež žádá po vládě novelu trestního řádu. V případě trestného činu zneužívání pravomoci, z něhož by byli podezřelí vedoucí státní zástupci nebo jejich náměstci, by navíc podle dolní komory neměla plynout promlčecí doba.
Změna by se měla týkat případů, pokud by se jednalo o podezření z trestných činů spáchaných při výkonu funkce. Vztahovat by se měla podle usnesení i na bývalé státní zástupce. Trestní řád by měl upravit podle usnesení taky zastupování obžaloby před soudem.
Omluvte se vyšetřovací komisi za ‚šaškárnu a prasárnu‘, vyzvala sněmovna Babiše |
„Úprava vychází ze stejného přístupu, který vedl ke vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů,“ stojí ve zdůvodnění. Inspekce vyšetřuje podezření z trestné činnosti policistů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Je od nich oddělena, aby vyšetřování bylo „oproštěno od nežádoucí kolegiality a osobních vazeb v rámci jednoho sboru“, připomněla komise. Příslušníky inspekce pak vyšetřují přímo státní zástupci.
„Stejné nežádoucí osobní vazby mohou ovlivnit posuzování skutků, kterých se dopustí státní zástupci při výkonu funkce,“ napsala komise. Dozor nad vyšetřováním by měl mít podle ní nezávislý orgán, mohl by to být i soud. Úpravu promlčecí doby komise zdůvodňuje tím, že vedoucí státní zástupci můžou účinně bránit objasňování své trestné činnosti.
Pro návrh hlasovalo 85 ze 123 přítomných poslanců, proti bylo 33 poslanců hnutí ANO. Změna by byla podle místopředsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO) v rozporu s ústavou, podle níž žalobu v trestním řízení zastupuje státní zastupitelství. Vondráček zdůraznil, že ústava nedává žádné výjimky. S návrhem usnesení nesouhlasil při sněmovní debatě ani ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Návrh na změny ve vyšetřování je nesystémový, míní unie zástupců
Změny ve vyšetřování, které navrhla Sněmovna na základě doporučení vyšetřovací komise k policejní reorganizaci, popírají roli státního zástupce v trestním procesu, kde je pánem přípravného řízení a garantem zákonnosti postupu policie. V prohlášení to uvedla Unie státních zástupců. Jde podle ní o nepochopitelné a nesystémové vyjádření nedůvěry v řádné fungování státního zastupitelství na základě jediného zjištění v konkrétní kauze.
„Představa, že každý individuální problém se vyřeší změnou zákona, se v minulosti už nesčetněkrát ukázala být mylnou,“ uvedla Unie. Varuje před rizikem návratu o deset let zpět, kdy podle ní tehdejší politická moc usilovala o oslabení a podřízení veřejné žaloby. „Pokud by byly akceptovány navrhované změny, pak státní zastupitelství - zbaveno nástrojů - nemůže dostát své úloze,“ dodala Unie státních zástupců.
Nejvyšší žalobce nechystá kvůli sněmovní zprávě personální změny
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nechystá výměnu podřízených kvůli zprávě sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie, řekl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Komise kritizovala kroky státních zástupců při prověřování změn v policii a Sněmovna na základě zprávy komise vyzvala vládu, aby zvážila v souvislosti s činností Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) i personální změny.
Zeman ve čtvrtek uvedl v České televizi, že neustále monitoruje činnost podřízených vedoucích státních zástupců, ale zatím se neobjevily důvody pro odvolání žádného z nich.
Podle zákona o státním zastupitelství jmenuje vrchní státní zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Stejně to funguje i u odvolání vrchních státních zástupců. Ministr je navíc může odvolat v případě, že závažným způsobem poruší povinnosti, které vyplývají z jejich funkce. Náměstky vrchních státních zástupců jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná.
Co Olomouc?
Sněmovna vyzvala vládu, aby zvážila případná opatření v souvislosti s činností olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ). Vláda by měla posoudit, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo zda nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn. Vyplývá to ze závěru sněmovní komise
Kárné žalobě čelí náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár kvůli tomu, že loni v červnu informoval média o výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Veřejnost se o jejich předvolání k podání vysvětlení v souvislosti se spornou policejní reorganizací dozvěděla dříve než policejní funkcionáři.
„VSZ medializací prověřování okolností policejní reformy aktivisticky vstoupilo do politického života,“ stojí v odůvodnění schváleného usnesení, které je v závěrečné zprávě. Podle komise nebyl mediální výstup důvodný, jelikož prověřování vycházelo z nepravdivých a neověřených informací.
