Krátce před osmou hodinou ráno místního času, to znamená před nedělní půlnocí SELČ, Cameronova ponorka Deepsea Challenger sestoupila v Mariánském příkopu až na místo Challenger Deep. Dosáhla hloubky 10 898 metrů pod hladinou Tichého oceánu, uvedla National Geographic Society, která byla spolu s výrobcem hodinek Rolex partnerem expedice.
PŘEČTĚTE SI: |
Cameron ponor zahájil v oblasti asi 320 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam a dna dosáhl po dvou hodinách a 36 minutách.
"Všechny systémy v pořádku," zněla první Cameronova slova po sestupu na dno. "Nemůžu se dočkat, až se s vámi podělím o to, co tady vidím," napsal režisér z hloubky přes Twitter.
Cameron dělal u dna průzkum
Cameron se u dna věnoval průzkumu, fotografování a filmování. Kolem poledne místního času (4:00 SELČ) se vynořil zpět na hladinu. Cesta zpět mu trvala jen 70 minut, což bylo méně, než se očekávalo, uvedl časopis National Geographic.
Ponor do takovéto hloubky je velmi riskantní kvůli extrémním tlakům, jakým musí plášť ponorky čelit. Ten podle agentury AP na dně hlubiny Challenger odpovídá tlaku, jakým by na prst působily tři sportovně-užitkové vozy SUV.
"Když se potápíte, tak musíte věřit, že inženýři udělali vše správně," řekl Cameron.
První dva lidé byli na nejhlubším dně v roce 1960
Nejzazší mořskou hlubinu na Zemi dosud navštívili jen dva lidé. Poprvé a naposledy sem sestoupili v lednu 1960 ve speciálním batyskafu Trieste společně Američan Don Walsh a švýcarský oceánograf Jacques Piccard. Nic zvláštního zde ale neviděli, protože jejich přístroj zvířil velké množství písku ze dna.
Piccard s Walshem se podle zpřesněných měření z roku 1995 dotkli dna v hloubce 10 911 metrů. Nejhlubší místo Challengeru je na základě průzkumu, který byl zveřejněn loni v prosinci, 10.994 metrů pod hladinou.
ČTĚTE DÁLE: |
Kanadský filmový tvůrce se ve speciální jednomístné ponorce stal rekordmanem v nejhlubším sólovém ponoru už počátkem března. Tehdy ponorku Deepsea Challenger vyzkoušel u pobřeží Papuy-Nové Guineje a sestoupil v ní do hloubky 8,2 kilometru. Sbíral tam vzorky ze dna a také filmoval za pomocí 3D kamer s vysokým rozlišením.
Cameron si ponorku sám navrhl
Cameron je znám svou vášní pro oceány a použil záběrů z ponorek i v Titaniku. Díky filmu se dostal k vývoji kamer pro filmování ve velkých hloubkách a k technologii pro průzkum takovýchto oblastí.
Úzká ponorka podle Cameronova vlastního návrhu je sedm metrů vysoká, ve vodě má vertikální polohu a otáčí se při vzestupu kolem své osy. Cameronova zařízení pro expedici znamenají průlomy ve vědě o materiálech, konstrukčním inženýrství a zobrazování stereoskopickou ultraminikamerou pro největší hloubky.
Jedenáctitunový stroj dokáže sestupovat rychlostí 150 metrů za minutu. Cameron hlubinné plavidlo popsal jako "vertikální torpédo, které hladce prostupuje vodou, což mu umožňuje rychlý ponor. Vybaveno je rovněž robotickými rameny ke sběru hornin a půdy.
Ponorka připomíná podmořské televizní studio
Ponorka má tolik reflektorů a kamer, že podle BBC vypadá jako podmořské televizní studio. Cameron, který za hlavní cíl mise označil vědecký projekt, natočené záběry zamýšlí vydat jako dokumentární film.
Cameronova zařízení pro expedici znamenají průlomy ve vědě o materiálech, konstrukčním inženýrství a zobrazování stereoskopickou ultraminikamerou pro největší hloubky.