Nejednoznačnost jednoznačně nejdůležitějšího fenoménu č. 1
Pokud jde o první část článku, místy není jasné, co chtěl autor říct. Věcná a správná připomínka základů české ústavy se kombinuje s apriorním ideologickým pohledem na stát a ústí to v úvahu, že omlouvat by se měli ausgerechnet pravicoví politici svým voličům za to, že to celé nedomysleli.
Socdemáci to ale přece nedomysleli zrovna tak, stát patří pravicovému i levicovému voliči a nedomyšlenost přímé volby mohla být zjevná i selskému rozumu neobeznámenému zumbajšpíl s Listy federalistů.
Upřímně řečeno, nevěřím moc ani té dílčí tezi, že zvolením Schwarzenberga by zůstalo vše při starém. Obecně vzato, navíc ve zmíněné jeffersonovské logice: dej instituci (zde presidenta) například větší demokratickou legitimitu, dáš jí zároveň impuls k ústavní expanzi, a personální obsazení (= důvěra v člověka) už není rozhodující. Konkrétně vzato: Nejen Zeman, ale i Schwarzenberg má přece své okolí, a v jeho případě by (naopak) ono bylo tím hlavním hybatelem, který by ho nenechal ve funkci jenom spát.
A hlavně: pokud to správně chápu, autor přisuzuje posílení presidenta spíše negativní hodnotu. Ale proč vlastně, pokud jde, jak bylo předtím vysvětleno, o druhou součást výkonné moci vedle vlády, a tím pádem to lze interpretovat i tak, že vláda dostává taky svou brzdu a korektiv v rámci výkonné moci ??
Chápal bych asi spíš poněkud přízemnější (a častý) pozitivně právní argument, že holt chtě nechtě dochází k rozkolísání psané ústavy, která zkrátka na tohle stavěná nebyla. Takže dodávkou A vzniká poptávka po B.
Souhlasit musím s hodnocením významu jmenování ústavních soudců. Opakuji, významu. Popisem v duchu malý, tichý, legální ústavní převrat se už trochu přehání. Takové malé, tiché, legální ústavní převraty se přece dějí i u našeho "donedávna největšího spojence" a s demokracií to nezacvičí víc ani míň než la petite mort douce se života během.
Nelze nesouhlasit ani s tím, že to dámové a páni v Senátu docela fest odfklákli.
Hodnocení ANO mi přijde trefné s tím, že nejspíš má p. Záruba pravdu ohledně existence dalších scénářů. Jím zmíněný navíc vychází z reálných zájmů v pozadí. Snad lze dodat, že nejsa lídrem země kalibru Číny, Německa ani, dejme tomu, Finska (diskuse možná), Babiš by si s tím koordinovámím politiky v zájmu velkých podniků a budováním korporativního státu třeba taky moc srandy neužil. Ale je pravda, že na tohle by lepšího partnera nad Zemana asi nenašel...
No a protože Nový rok se blíží, tak, kromě všeho nejlepšího všem zde dosud přítomným dosud myslícím tvorům bez ohledu na ideologickou a sexuelní orientaci, ještě k těm douškám.
Česká douška. Dle autora sice přestavba a nové myšlení pro českou politiku zastínily v roce 2013 i policejní raid na Strakovku. Přesto, pokud naši husaři činní v trestním řízení 15.5.2012 odstřelili Ratha a 13.5.2013 Nečase, tak kolem 11.5.2014 by asi bylo lépe neprodlévati v blízkosti vlády i na zem (případně) spadlé.
Stran americké doušky zajisté nechci hájit oportunistu Obamu, oklamavšího zpočátku i takového Peta Seegera. Akorát bych se toho známého pana doktora Jocha zeptal, zda Obamovo skasávání plachet nemůže být trošku i reakcí na (po našemu) poznanou nutnost.