„Jestliže někdo podniká agresivní vojenské aktivity na Ukrajině a v Sýrii, jestliže posiluje svou vojenskou přítomnost u svých sousedů... pak máme jednoznačnou odpověď na otázku, kdo chce začít novou studenou válku. Zcela jistě to není Polsko nebo NATO,“ prohlásil polský prezident.
Ruská armáda v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Podle Západu, který tvrdí, že má k dispozici satelitní snímky, videa a další důkazy, Moskva poskytuje i zbraně proruským rebelům na východě Ukrajiny. Rusko ale tato obvinění odmítá.
Polský prezident Duda vyzval k vyslání jednotek NATO na východ |
Polsko a jeho vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) patří k nejtvrdším kritikům postoje Ruska. Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by měly být dokončeny plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě. Duda zopakoval, že Poláci chtějí „silnou“ alianční přítomnost na svém území, což by znamenalo „trvalou přítomnost“, tedy pravidelnou obměnu vojáků. Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.
Prezident Duda loni v květnu nečekaně zvítězil v prezidentských volbách, a zajistil tak straně Právo a spravedlnost prvního prezidenta po téměř deseti letech. Do té doby téměř neznámý třiačtyřicetiletý politik sám sebe vidí jako duchovního a politického pokračovatele bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Kaczyński, který byl bratrem-dvojčetem vůdce PiS Jaroslawa Kaczyńského, zahynul v roce 2010 při leteckém neštěstí u Smolensku.
Duda a polská premiérka Beata Szydlová podle kritiků spíše naslouchají právě Jaroslawu Kaczyńskému, než aby tvořili svou vlastní politiku. Polský prezident to ale v nynějším rozhovoru odmítl.
Podle Dudy je Varšava připravena účastnit se jakýchkoli akcí NATO v Sýrii, ale nikoli vyslání vojáků. Na oplátku požaduje posílení alianční přítomnosti ve východní Evropě. Země je například ochotna vyslat několik svých stíhaček typu F-16, které se mohou účastnit průzkumných misí, dodal polský prezident.
V Iráku a Sýrii nyní působí koalice vedená Spojenými státy, která podniká letecké údery na pozice islamistů. Spojené státy chtějí, aby NATO hrálo v této kampani větší roli, Německo a Francie jsou ale zatím proti. Obávají se, že by se aliance mohla dostat do střetu s Ruskem, které provádí v Sýrii svou vlastní leteckou kampaň na podporu syrského prezidenta Bašára Asada.
