15. prosince 2017 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Rybova operní idyla a triumf velkých hlasů v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Umberto Giordano - Andrea Cheniér. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umberto Giordano - Andrea Cheniér. | foto: Teatro Alla Scala

80. Operní panorama. Operní novinka Miroslava Kubičky o Jakubu Janovi Rybovi v Plzni a přímý přenos ze zahájení nové sezóny v milánské Scale s manželským párem Anna Netrebko a Yusif Eyvazov v titulních rolích opery Umberta Andrea Chénier. Na závěr inspirace na dny příští.

Miroslav Kubička (* 1951) patří ke generaci u nás etablovaných skladatelů. Po školení u Jiřího Pauera a inspiracích neoklasicismem i dodekafonií se „usadil“ ve stylu, který zůstává zakotvený v rozšířené tonalitě. K opeře se však odhodlal až po zkušenostech s řadou orchestrálních, písňových, sborových a komorních kompozic (Kvintet in C, 2. klavírní koncert, Tři fresky pro smíšený a dětský sbor, varhany a bicí na slova staré české poezie ad.). Z jeho operní prvotiny o Jakubu Janovi Rybovi jsou slyšet janáčkovské a brittenovské inspirace. 

Na opeře Jakub Jan Ryba pracoval Kubička přes deset let. Je zřejmé, že podrobně studoval zásady a osvědčená pravidla operního žánru. Ctil je, nijak neexperimentoval ani s příběhem, ani s formou, ani s principem melodické linie zpěvu jako hlavní nosné složky opery. Syžet libreta zkušeného divadelníka Jaroslava Gillara na motivy hry Josefa Boučka Noc pastýřů sleduje v chronologické ose události ze života Jakuba Jana Ryby v době jeho učitelského působení v Rožmitálu, kdy také vznikla jeho česká mše vánoční, až po Rybovu sebevraždu. Po introdukci noční zasněžené vánoční krajiny se obrazy se odehrávají ve škole, na faře, na hřbitově, na zámku a v jeho parku, rožmitálském náměstí, hostinci, před kostelem, aby se opera uzavřela opět v zimní krajině, nikoli však vánočně poklidné, ale uprostřed vánice, která zachvátila před sebevraždou i Rybovu mysl a duši. Podobně jako mnoho operních mistrů před nimi Kubička a Gillar soustředili příběh na kontrast dvou hlavních témat - Rybova dramatického sporu s farářem Zacharem a milostného vztahu se společensky výše postavenou dcera rožmitálského správce. Principy dramatických protikladů posilují také charakteristiky postav, vystižené i na malých plochách. Prokomponované formě dodal Kubička ucelenost díky návratům témat - Rybovy úzkosti nebo vytrubování na pastýřskou troubu, které prochází operou jako znak českých městeček 18. století, ale i citace Rybových kompozic. 

Opera Jakub Jan Ryba od Miroslava Kubičky. Divadlo J. K. Tyla v Plzni.

Opera o skladateli jako titulní postavě nutně vyvolává otázku, zda a jak zapojit do díla jeho originální kompozice. Kubička si ponechal vlastní kompoziční styl a jen na několik místech hudebně „ilustruje“ situace nápodobou Rybovy hudby nebo přímo citacemi nejen jeho České mše vánoční, ale i skladby, kterou Ryba hraje při narozeninové oslavě na zámku, vydává ji za italskou kompozici Giacoppa Giovanniho Pescholina a teprve když ji pokrytecké panstvo oproti zneuznání české hudby vychválí jako kýžený vzor pro komponování, prozradí české znění svého poitalštěného jména.

Další otázka u opery podle života skutečné osoby vyvstává v souvislosti s historickou věrností. Východisku libreta, Boučkově hře Noc pastýřů, známé i z televizního zpracování, bývá vytýkána sentimentalita a historická nepravdivost, zejména Rybův milostný románek s dcerou zámeckého správce. Že ani Kubička s Gillarem nectí známá fakta z Rybova života, ovšem nelze a priori považovat za nedostatek – oper, které vycházejí z historických událostí a děj přizpůsobují hudebně-dramatickému žánru, často s doplněním milostného vztahu, je spousta – jen namátkou Giordanův Andrea Chénier, jehož konflikt je založený na událostech Velké francouzské revoluce, Verdiho Don Carlos s titulní postavou španělského infanta v době vlády krále Filipa II., Čajkovského resp. Puškinova parafráze vztahu Mozarta a Salieriho, ze které vyšel i Miloš Forman ve svém oscarovém filmu Amadeus. 

Celkově bych Kubičkovu operu charakterizovala jako poctivě splněný záměr s příklonem k operní tradici, který svědčí o zvládnutém řemeslu. Který ale není nadán onou tvůrčí jiskrou, jak jsem ji vnímala například z původní verze opery Martina Smolky Sezname, otevři se! i jeho Nagana nebo třeba z opery Make No Noise Jiřího Srnky na letošních Ostravských dnech nové hudby, ale i z neobarokního minimalismu Tomáše Hanzlíka. 

Umberto Giordano - Andrea Cheniér.
Opera Jakub Jan Ryba od Miroslava Kubičky. Divadlo J. K. Tyla v Plzni.

Kubičkova opera se otevírá širokému publiku a zejména o vánočním čase, kdy se opět rozezní Rybova mše Hej mistře, má plzeňská opera titul, který si může najít své publikum – a to i díky zvládnutému hudebnímu nastudování Jiřího Štrunce a režii Tomáše Pilaře. Ve své inscenační koncepci se tentokrát rozumně zaměřil na srozumitelné a plynulé scénické odvyprávění dobového příběhu před panoramatem střech a věží městečka. V titulní tenorové roli jsem viděla Tomáše Kořínka, který se snažil postihnout Rybovu senekovskou hloubavost, obrozenecký zápal pro kantorské povolání i jeho prchlivost a bohémství tvůrce, kterého ani jeho manželka ani okolí nemohou porozumět. Při repríze však Kořínek nepůsobil příliš jistě a závislost na dirigentově taktovce oslabovala pěveckou kompaktnost a hlavně hereckou přesvědčivost. Naopak roli jeho zarputilého protivníka, faráře Zachara, který nakonec zkrotí svou zášť vůči Rybovi, s plnou energií rozehrál Richard Haan. Kontrast starostlivé Rybovy manželky, usoužené bídou a potratem dítěte, a mladičkou Pavlou, která Rybu obdivuje, vystihly Ivana Veberová a Zuzana Kopřivová. A známou pravdu, že není malých rolí, předvedli Pavel Klečka v roli brutálního opileckého vysloužilce, Jana Foff Tetourová jako jeho hádavá žena nebo Jan Ježek coby moudrý školní komisař.

Miroslav Kubička: Jakub Jan Ryba.

Dirigent Jiří Štrunc, režie Tomáš Pilař, scéna a kostýmy Aleš Valášek, světelný design Antonín Pfleger, projekce Petr Hloušek, sbormistr Zdeněk Vimr, dramaturgie Zbyněk Brabec. Jakub Ryba - Tomáš Kořínek, Anna, jeho žena - Ivana Veberová, Kašpar Zachar, rožmitálský farář - Richard Haan, František Česaný, kaplan - Václav Sibera, Jan Antonín Tichý, správce – František Zahradníček, Tichá, jeho žena - Jana Piorecká, Pavla, jejich dcera - Zuzana Kopřivová, Prokop Pokorný, radní - Dalibor Tolaš, Pokorná, jeho žena - Ivana Šaková, Václav Stránský, starosta - Pavel Horáček, Ulovec, vysloužilec - Pavel Klečka, Ulovcová - Jana Foff Tetourová, Jan, jejich syn - Jaromír Dezort ad. Sbor a orchestr opery DJKT, Dětský pěvecký sbor při DJKT. Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Velké divadlo, světová premiéra 14. října 2017, recenzována repríza 11. listopadu 2017.

Hodnocení 70 %

 Zahájení milánské operní sezóny s Netrebko a Eyvazovem

České televizi patří dík, že na svém artovém kanálu i tentokrát zprostředkovala přenos z takové nejen operní, ale i společensko-politické události, jakou je zahájení sezóny v milánské Scale, tradičně na sv. Ambrože 7. prosince. Letošní Andrea Chénier Umberta Giordana, který měl úspěšnou premiéru ve Scale v roce 1896, se vymykal převaze verdiovských a pucciniovských titulů premiérovaných při této příležitosti. Jen škoda, že Česká televize nezvládá přidat české titulky, na které jsou diváci přímých přenosů do kin zvyklí. Zejména v případě méně známé opery, jakou u nás Giordanův Andrea Chénier je i přes několik inscenací v posledních letech (2016 pražské ND, 2015 Ostrava, 2001 Liberec a České Budějovice, 2000 Brno), by to mnozí jistě přivítali. 

Umberto Giordano - Andrea Cheniér.

O Italech se říká, že milují velké hlasy. Zahajovací představení Chéniera to potvrdilo – v hlavních rolích Anna Netrebko / Maddalena, Yusif Eyvazov / Chénier, Luca Salsi / Gérard – to jsou sólisté, kteří takovými plnými, barevnými hlasy oplývají. A právě veristická opera jim k tomu skýtá náležitou příležitost, k čemuž přispěl i dirigent Riccardo Chailly s energicky rozehraným orchestrem. Těžko říct kolik sebezapření diváky stál respekt vůči jeho přání, aby nepřerušovali průběh představení potleskem po áriích, pak ovšem propukli v hurónské nadšení. Mně při poslechu záznamu chyběly větší nuance v dynamice, jakkoli je Andrea Chénier je skutečně především o velkých hlasech. 

Velká pozornost se upínala k tenoristovi Yusifovi Eyvazovovi s otázkou, nakolik je jeho kariéra jen efektem manželství s hvězdnou Annou Netrebko. Eyvazov „trénoval“ titulní roli básníka Chéniera počátkem loňského roku v pražském Národním divadle. Srovnávat dojem z živého divadelního představení v ND a přenos ze Scaly je ošidné. Nicméně se zdálo, že mužně statný, kovově hutný volumen tohoto ázerbájdžánského tenoristy s italským školením, díky kterému se uplatňuje především ve Verdiho rolích dramatických hrdinů a právě ve veristických operách, ještě získal na robustnosti, se kterou stoupá i do výšek. Eyvazov se soustřeďuje hlavně na zpěv a jeho hlas především burácí, ovšem kultivovaně. Celkově ale jeho pojetí básníka Chéniera, kterého láska a Velká francouzská revoluce semelou tak, že skončí pod gilotinou, zůstalo toporné. V tom ale nebyl sám – celá inscenace v režii Maria Martonea byla staromódně konvenční s popisnou ilustrací jen těch nejzákladnějších situací tragického milostného trojúhelníku na pozadí politického teroru, na kterém o čtyři později postavil stejný libretista - Luigi Illica - pro Pucciniho Tosku: sopranistka nabídne své tělo chtivé touze hanebného barytonisty, aby zachránila svého tenorového milence, barytonistou uvrženého do vězení a odsouzeného k smrti.

Výprava byla velkolepá a do detailů ctila dobu Velké francouzské revoluce (jakkoli se v pastýřské scéně nevyvarovala historické nesrovnalosti tance na špičkách, který se začal používat až v 19. století), sbor čítal na dvě stě lidí, režisér neopominul téměř žádnou scénickou poznámku. Tradice triumfovala, dominoval zpěv. Jak to mají Italové rádi. Zcela zapomenuta byla „výstřednost“ roku 2012, kdy zahájení opanoval Verdiho sok Richard Wagner a jeho Lohengrin, kterého režisérský rebel Claus Guth s Jonasem Kaufmannem v titulní roli navíc pojal jako hledání identity „plaváčka“ bez minulosti.

Umberto Giordano: Andrea Chénier.

Dirigent Riccardo Chailly, režie Mario Martone, scéna Margherita Palli, kostýmy Ursula Patzak, světla Pasquale Mari, choreografie Daniela Schiavone. Andrea Chénier – Yusif Eyvazov, Maddalena di Coigny – Anna Netrebko, Carlé Gérard – Luca Salsi, Bersi – Annalisa Stroppa, La Contessa di Coigny – Mariana Pentcheva, Madelon – Judit Kutasi, Roucher – Gabriele Sagona, Pietro Fléville – Costantino Finucci, Fouqier Tinville - Gianluca Breda, Mathieu – Francesco Verna, Un incredibile – Carlo Bosi ad. Sbor, balet a orchestr Teatro alla Scala. Přenos zahajovacího představení letošní sezóny Teatro alla Scala ČT art čtvrtek 7. prosince 2017 20:20 h.

Hodnocení 80 %

Inspirace na dny příští

Bedřich Smetana: Dvě vdovy. Dirigent Robert Jindra, režie Jan Antonín Pitínský, scéna Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková-Rusínová, sbormistři Miriam Němcová a Josef Kurfiřt. Osoby a obsazení: Karolina – Věra Poláchová / Soňa Godarská, Anežka – Dana Burešová / Lívia Obručník Vénosová, Ladislav Podhájský – Dušan Růžička / Martin Šrejma, Mumlal – Pavel Vančura / Zdeněk Plech, Toník – Sergey Kostov, Lidunka – Soňa Godarská / Kristýna Vylíčilová. Orchestr a sbor Divadla F. X. Šaldy. Divadlo F. X. Šaldy, premiéra pátek 15. prosince 2017.

Giuseppe Verdi: Ernani. Hudební nastudování Miloslav Oswald, režie Karla Štaubertová, výprava Matthias Engelmann, sbormistr Lubomíra Hellová. Osoby a obsazení: Ernani – Jakub Rousek / Rafael Alvarez, Don Carlos – Martin Štolba / Jakub Tolaš, Don Ruy Gomez de Silva – Jiří Přibyl / David Szendiuch, Elvíra – Olga Jelínková / Radoslava Mičová, Johanna – Dana Šťastná / Věra Veselská, Don Riccardo – Petr Martínek / Milan Vlček, Jafo – Radek Leszczynski / Vojtěch Pačák. Orchestr a sbor Moravského divadla. Moravské divadlo Olomouc, premiéra pátek 15. prosince 2017.

Charles Gounod: Faust a Markéta. Hudební nastudování Marko Ivanović, režie Jiří Heřman, scéna Pavel Svoboda, kostýmy Lenka Polášková, světelný design Daniel Tesař, choreografie Jan Kodet, sbormistr Pavel Koňárek, dramaturgie Patricie Částková. Osoby a obsazení: Faust – José Manuel / Luciano Mastro, Mefistofeles – Ondrej Mráz / David Nykl / Jan Šťáva, Markéta – Kateřina Kněžíková / Pavla Vykopalová / Jana Šrejma Kačírková, Valentin – Jiří Brückler / Pavoľ Remenár, Siebel – Václava Krejčí Housková / Jana Hrochová, Wagner – Petr Karas / Jiří Miroslav Procházka, Marta – Veronika Hajnová Fialová / Jitka Zerhauová. Orchestr a sbor Janáčkovy opery. Národní divadlo Brno, Výstaviště, pavilon P, premiéra sobota 16. prosince 2017.

Sumi Jo – soprán. Dirigent Emmanuel Villaume & PKF – Prague Philharmonia. Richard Strauss: Metamorfózy, árie Zerbinetty „Grossmächtige Prinzessin“ z opery Ariadna na Naxu , 

Wolfgang Amadeus Mozart: předehra k opeře Kouzelná flétna, árie Paminy „Ach ich fühl’s“ z opery Kouzelná flétna, koncertní árie No, no, che non sei capace KV 419, koncertní árie Vorrei spiegarvi, oh Dio! KV 418, předehra k opeře Únos ze serailu, árie Konstanze „Martern aller Arten“ z opery Únos ze serailu. Dvořákova síň Rudolfina, neděle 17. prosince 2017 19:30 h.

Christoph Willibald Gluck: Ifigenie v Aulidě (úprava Richarda Wagnera). Hudební nastudování Zdeněk Klauda, režie Michał Znaniecki, scéna Luigi Scoglio, kostýmy Joanna Medyńska, světelný desig Bogumił Palewicz, sbormistr Jurij Galatenko, dramaturgie Eva Mikulášková, český překlad Viktor Tichák. Agamemnon, mykénský král - Jiří Hájek / Tomáš Šelc, Klytemnestra, královna - Markéta Cukrová / Janja Vuletic, Iphigenia, jejich dcera - Karolína Plicková / Michaela Popik Kušteková, Achilles - Jaroslav Březina / James Kryshak, Kalchas, nejvyšší kněz - Jakub Kettner / David Szendiuch, Arkas, setník - Martin Blaževič / Erik Ondruš, Artemis, bohyně - Marcela Gurbaľová / Nikola Novotná, Velitel thesalských - Petr Urbánek / Roman Vlkovič. Orchestr a sbor Národního divadla moravskoslezského. Divadlo Antonína Dvořáka, premiéry 14. a 16. prosince 2017. 

Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.