Podle přírodovědeckého časopisu Vesmír, který o zachycení šakala obecného v sobotu informoval, jde o první známý případ, kdy byl šakal vyfotografován z takto malé vzdálenosti.
Na severní Moravě se poprvé objevil šakal, zastřelil ho myslivec |
Jak ale uvádí pro server Lidovky.cz zoolog Jiří Šafář, jako všechny šelmy jsou šakali vůči člověku velmi opatrní. Mohlo tak jít i o náhodu. „Šakal žije skrytým způsobem života, má aktivitu spíše soumračnou až večerní,“ vysvětluje Šafář. „Možná, že v době, kdy mají šakali mláďata a potřebují sehnat víc potravy, tak mohou být i méně opatrní a vydají se i blíž k lidským sídlům,“ dodává, co mohlo stát za tím, že byl šakal vyfocen na okraji Prahy.
Podle Šafáře není jasné, zda šlo o samotného jedince nebo o zvíře, které je v páru. To potvrzuje i Klára Pyšková, studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, které se podařilo šakala zachytit pomocí fotopasti již loni v červnu. Tehdy se šelma objevila v Polabí. „Pozorování spolu ale určitě, vzhledem k poměrně velké vzdálenosti mezi lokalitami, nesouvisí,“ uvedla pro Lidovky.cz Pyšková na dotaz, zda mohlo jít o stejného jedince nebo o jedince ze stejného páru, kterého pomocí fotopasti zachytila již loni.
Jisté ani není to, zda šakal českým územím jen procházel, nebo v Česku žije. „To můžeme s jistotou říci o šakalovi v Polabí, kterého sledujeme již téměř rok,“ uvádí Pyšková.
Podle Pyškové, která se věnuje výzkumu šelem v různých prostředích výskytu, je ale možné, že se šakali usídlili v Česku již natrvalo. „Při zalidněnosti naší krajiny a hustotě sídel, která u nás je, je dost pravděpodobné, že se lidé budou čím dál více s šakaly potkávat,“ uvedl také Šafář s tím, že šakali jsou ostatně schopní u nás přežívat.
„Zatím ale nemáme žádný důkaz o tom, že by se u nás rozmnožovali,“ dodává Pyšková.
Změna využívání krajiny i klimatické změny
Šakal obecný je psovitá šelma, která se původně vyskytovala spíše na východě. „Šakali se k nám šíří od jihovýchodu, do republiky zřejmě přišli přes Rakousko,“ potvrzuje Pyšková.
Za jejich rozšířeným výskytem podle Šafáře stojí například změna využívání krajiny a klimatické změny, tedy i mírnější zimy.
„V poslední době se však stále častěji objevují zprávy o šakalech i z ostatních zemí, například z Německa, Holandska či Dánska, je tedy pravděpodobné, že v Evropě druh začíná utvářet souvislejší populace,“ vysvětluje Pyšková.
V uplynulých letech došlo k několika případům, kdy byl šakal zahlédnut ve volné přírodě. Asi nejznámější případ je z loňského léta, kdy byl šakal vyfocen pomocí fotopasti právě Pyškovou. Šakal byl viděn také u Šternberka či na jižní Moravě nebo na Mladoboleslavsku.
Šakali žijí v párech. Jsou to plachá zvířata, kterých se lidé nemusí bát. Ba právě naopak. „Šakal kromě člověka nemá predátora. Ve svém teritoriu nejprve zlikviduje všechny své konkurenty, jako lišky a kuny,“ řekl v roce 2008 LN myslivec Jaroslav Kostečka.
Jeho největším nepřítelem je ale vlk. Šakal se živí spíše hlodavci a menšími savci. Nepohrdne ani mršinami. Rozpoznatelný je podle tlapy a její stopy, která je odlišná od ostatních psovitých šelem.