…

Dobře, v pořádku… zaregistroval jsem v (p)úvodní diskuzi přesně stejný návrh od doktorky Štorchové, zdálo se mi, že sháněla nějakého partyzána ve sněmovně :) Hodně štěstí.

Jaka by byla v tomto modelu uloha AV?

Jaka by byla v tomto modelu uloha centralnich organu AV (AR, Snem)?Kdo by rozdeloval penize ustavum?Rozhodne bych byl proti tomu, aby se toto odejmulo Akademicke rade...Mimochodem by to vyzadovalo nejen zmenu kompetencniho zakona, ale take zakona o AV a asi i rady dalsich zakonu...Podle me by bylo rozumne zridit ten navrhovany centralni profesionalni urad (pokud by se dalo zajistit, ze nebude zpolitizovany a po kazdych volbach skoro vsichni vymeneni za stranicke soudruhy/bratry/pratele/...), ale ponechat autonomii v hospodareni pro AV.

Uvnitř si AV musí rozhodovat sama

 o své struktuře a vnitřním rozdělení svého rozpočtu, podobně jako Max Planck Geselschaft, CNRS, a jiné zahraniční výzkumné soustavy podobného poslání jako má AV.Samotná struktura AV, tedy soustavy velmi samostatných ústavů s individuálním statutem veřejné výzkumné instituce (V.V.I.) podle zák. 341/2005 Sb, a mechanismy řízení AV  podle zákona  č. 283/1992 Sb. o AV ČR a Stanov AV to je na jinou a podrobnou interní diskusi uvnitř AV.Případné úpravy výše zmíněných zákonů, tedy (postavení ústavů, způsob konstituování Akademické rady a role Akademického sněmu), nemá asi smysl diskutovat na tomto fóru. Pro naprostou většinu čtenářů, včetně novinářů, lidí z průmyslu a z VŠ,  bude pod prahem rozlišovací schopnosti, že AV není monolitní centralizovaná instituce, nýbrž soustava 54 de iure úplně samostatných V.V.I., s právním postavením v systému výzkumných organizací  stejné úrovně jako mají celé UK, MU, VŠCHT, ČVUT, VUT atp....Jiná věc je jak omezit přetrvávající nevraživost VŠ vůči AV, snahu ořezat rozpočet AV a jak dosáhnout užší spolupráce a promíchání týmů z AV a z VŠ, tedy dosáhnout zvýšení účasti lidí z AV na výuce magisterkých a doktorských studentů na VŠ, například fomou institucionalizovaných oborových Graduate schools, kde budou pedagogické povinnosti ale i úvazky také pro lidi z AV, a jak naopak poskytnout lidem z VŠ větší prostor pro výzkumné činnosti a snížit jejich přetížení výukou, atp.Zkusme se nejdříve zabývat strukturou výzkumného prostoru v ČR a odpolitizovaným a profesionalizovaným úřadem státní správy v oblasti vysokého školství a výzkumu, pod který by spadalo i financování AV.  Prostě "step by step" a od celku k jednotlivostem, jejichž řešení si vynutí úprava struktury a řízení onoho celku.

Meritum

Děkuji za návrat k meritu diskuse a mohu jen zopakovat co jsem napsal již dříve v jednom komentáři:sebop|28.12.2012 - 18:58 to co se snažím sdělit, že je načase rozpočtovou kapitolu VaV ve výši 26 mld. Kč ze státního rozpočtu + dalších nyní cca. 10 mld. ročně z eurofondů, svěřit místo "Radě strýců", do péče malému, kompaktnímu a profesionálnímu státnímu úřadu. Ten by měl jednoho šéfa, nesoucího osobní odpovědnost za stav, koncepci a strukturu systému výzkumných organizací ČR. Jeho úkolem by bylo určovat rozsah toho systému, koncepčně řídit budování jeho infrastruktury, a hlídat efektivnost použití veřejných výdajů na výzkum. Tedy zodpovídat za rozvoj a kvalitu prostředí pro výzkum v ČR. Jde mi o nahrazeni kolektivní nezodpovědnosti Rady , která míchá exekutivní a poradenské funkce, jasnou osobní manažerskou odpovědností jednoho konkrétního šéfa konkrétního úřadu. Ideální by bylo pod jednu střechu sesypat vysoké školy a veřejné výzkumné instituce a jejich financování, spolu s grantovými agenturami a nadřadit jim zastřešující malý profesionální úřad, aby "levá ruka věděla co delá ruka pravá", byl uzel ve kterém se budou sbíhat informace ze systému a byl někdo kdo výzkumnou soustavu ČR bude moci nejen řídit, ale též reprezentovat navenek vůči zahraničním partnerským úřadům a mezinárodním organizacím. Tedy nahradit voluntarismus a amaterismus profesionalitou, a chaos a roztříštěnost hierachizovanou strukturou. Tedy umožňit řízení celého systému a odstranit institucionalizovaný alibismus, kdy procesy nějak běží samospádem a za různé průšvihy a nákladovou neefektivnost vlastně nikdo nemůže... (více by bylo na delší diskusi, viz citace vložené v mých dřívějších příspěvcích a v diskusích kolem nich článků na ČP:http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/o-smutne-pyse-vedcu#comment-54694http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/nastvany-akademik-sebo-v...rozvíjí; původní rozhovorhttp://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=764098Když dokážeme ovládnout vlastní ješitnost a nebudeme věci stavět osobně, budu všem upřímně zavázán. Díky předem!P. Šebo

…

Dobrý den, pane Šebo… co vám tedy schází k tomu, aby bylo možné udělat první kroky k realizaci představ podle vaší vize? Hledáte nestranného poslance, který by se s vámi propojil, téma s vámi probral a pokusil se přenést na půdu parlamentu, kde by se o něm dále rozhodovalo nějakým demokratickým mechanizmem?

Reforma Akademie věd podle Rakouska?

Pane profesore Chýlo,dejte si raději dobrý pozor na to srovnávání ČR s Rakouskem! Aby třeba česká "rada strýců" neuspořádala výjezd do Vídně a neinspirovala se od tamní "rady borců" jak ten výzkum organizovat na institucionální úrovni.Možná by tam zjistila, že Rakouská akademie věd (öAW) má necelých 800 úvazků vědeckých pracovníků a celkově asi 1000 lidí. Kolik že to má AV ČR? 7000?Nemám aktuální informace, ale před rokem to Chýlou velebené rakouské ministerstvo vědy a výzkumu navrhlo nový tříletý kontrakt tamní akademii, který by znamenal snížení rozpočtu asi o 15 % na cca 75 mil. Euro za rok (1,9 miliardy Kč; kolik že to má AV ČR? 4,7 miliardy?)http://derstandard.at/1319182024608/Akademie-der-Wissenschaften-Kuerzung-und-KonzentrationRakousko - 3x vyšší výdaje va vysoké školy než ČR a více než 2x nižší na akademii věd.

jen pro úplnost

při lineárním škálování to znamená, že 2x nižší výdaje na 7x méně pracovníků dává 3,5x více pro rakouskou akademii tj cca. stejný poměr jako pro vysoké školy  (viz výše).  Ono to totiž přibližně odpovídá poměru českých a rakouských platů.  Rakouský systém je (stejně jako systém německý) opravdu možnou inspirací jak pro reformu vysokých škol tak i pro organizaci výzkumu a vývoje v ČR. Nicméně může být skutečně pouze inspirací, neboť přenositelnost byť jen dílčích aspektů je, navzdory historické i teritoriální příbuznosti, problematická. To odhalí pouhé nahlédnutí do odpovídajících zákonů (např. "Bundesgesetz über die Organisation der Universitäten und ihre Studien" "Forschungsorganisationsgesetz", "Forschungs- und Technologieförderungsgesetz", "atd.). Rozdílné je celé prostředí a kultura, jiné jsou nejen pojetí a role jednotlivých aktérů, ale i stupeň regulace, který je s českým prostředím nesrovnatelný. Navíc je institucionální scéna v Rakousku rozmanitější než ta česká. Kromě tří typů vysokých škol a akademie věd se dostává významná podpora neuniverzitnímu výzkumu v Rakouském institutu vědy a technologie (IST Austria), který byl zřízen zvláštním zákonem z roku 2006 a dalším výzkumným  organizacím (v univerzitním sektoru pracuje cca 26% FTE). Podnětné je studium stránek Spolkového ministerstva pro vědu a výzkum BMWF nebo Rakouského statistického úřadu. Nasledováníhodné jsou jistě snahy o internacionalizaci rakouského výzkumu (EU nebo i dále), za zajímavé považuji rakouskou invenci směrem k postupnému otvírání výzkumných fondů směrem k  německy mluvícím zemím (AT/CH/DE), které by mohlo nalézt analogii v rámci V4. Ano, mnohé inspirace lze nalézt i v Rakousku, ale řešení musí reflektovat českou realitu.  

Ano.

Rakouský systém VaV považuji za velmi dobrý a stálo by za to se jím ve větší míře inspirovat. T. Opatrný

Ale Opatrně.

Inspirovat, ale Opatrně.