Česká republika by si měla podle Jiřího Šedivého výměnou za americkou radarovou základnu říct o nějaké reciproční projekty.
"Nejsem si stoprocentně jist, jestli by mělo jít o zprostředkování letadel typu Herkules, ale určitě by mělo jít o systémy Patriot verze 3," řekl LN bývalý šéf armády Jiří Šedivý.
Česká republika by si tak podle něj výrazně posílila protivzdušnou obranu státu. "Radar může být cílem a proto by měl být odpovídajícím způsobem chráněn. Nemyslím si, že by měl být napadnut nějakou balistickou raketou, ale spíš vzdušnými prostředky (letadly – pozn. red) a proti nim by měl být radar chráněn,“ vysvětlil LN Šedivý.
Ministerstvo: O raketách nejednáme
Podle zástupců ministerstva obrany se ale o modernizaci české armády výměnou za radar v Brdech nevyjednává. "Naše pozice při vyjednávání je neměnná, to jest máme zájem o vědeckou a průmyslovou spolupráci," zní závěr zasedání Bezpečnostní rady státu.
O spojitosti požadavku na modernizaci armády s vyjednáváním o radaru informovala v pondělí Česká televize.
Bezpečnostní rada státu označila za lživé informace o tom, že Česko spojilo vyjednávání o radaru s požadavkem na dvě dopravní letadla C-130 Hercules a lepší protivzdušnou obranu.
Rozsáhlou vojenskou podporou podmiňuje svůj souhlas s raketovou základnou Polsko. "V žádném případě se nejedná o výměnu radar za letadla," konstatoval náměstek ministryně obrany Martin Barták. Česko podle něj bez ohledu na radar diskutuje s USA o spolupráci při modernizaci letectva nebo protivzdušné ochrany státu. "Nikdy jsme nehovořili o kompletech Patriot," zdůraznil Barták.
|
Češi potřebují modernizovat rakety země-vzduch, říká v rozhovoru pro LN bývalý náčelník generálního štábu armády Jiří Šedivý. V pondělí se objevily informace o tom, že Česko požaduje za radar letadla Herkules. Měli bychom požadovat po Američanech podíl na modernizaci armády podobně jako Polsko? Nejsem si stoprocentně jist, jestli by mělo jít o zprostředkování letadel typu Herkules, ale určitě by mělo jít o systémy Patriot verze 3. To by znamenalo dost výrazné posílení protivzdušné obrany našeho státu. Radar totiž může být cílem a proto by měl být odpovídajícím způsobem chráněn. Nemyslím si, že by mohl být napadnut nějakou balistickou raketou, ale spíš vzdušnými prostředky (letadly – pozn. red) a proti nim by měl být chráněn. Jak to vypadá s českou protivzdušnou obranou dnes? První možnost je vzlet Gripenů, což je plně západní a moderní technologie, druhou jsou mobilní rakety Cub, které jsme pořídili ještě jako Československo v době Varšavské smlouvy od Sovětského svazu. Rakety se pak částečně modernizovaly, ale jsou velmi morálně zastaralé a jejich výkonnost je omezená oproti současným technologiím. Měli bychom tedy žádat moderní rakety USA? Ano, celý komplex protivzdušné obrany by se měl stát požadavkem při vyjednávání a myslím, že by to bylo zcela legitimní. Samozřejmě, že bychom měli dál trvat i na vědeckotechnické spolupráci, výzkumu a vývoji v oblasti informačních, raketových a lokačních technologií.
Nevím, jak je to v současné době s modernizací armády, ale odhaduji, že někdy mezi lety 2013-15 by to mohlo být velmi reálné. Myslíte, že jsou naši vyjednavači na rozdíl od Poláků příliš měkcí, když o modernizaci armády nejednali? Zcela určitě měli jiné priority. Jde o to, jak se vyjednavači domluví, jestli Američané budou ochotni investovat nejen do vědy a techniky. Ministerstva obrany a zahraničí se zkrátka věnovali prioritám, které byly stanoveny, a teprve teď přišly na řadu priority typu dva a tři. Jaké to jsou priority? Především právní statuty, pod jakou jurisdikci budou spadat vojáci USA, právní vztahy atd. Mluvilo se o tom, že právě statut vojáků na základně byl hlavním sporným bodem. Jaké jsou další? Pokud vím, tak jde o neshody v daňové oblasti a nějaké další, podružné záležitosti, ale to se myslím, že dá vyřešit. |
