„Jestli jich je víc, to nevím. Já vím bezpečně o dvou lidech, kteří se do řízení přihlásili - (Jiří) Mazánek a pan Komárek, můj náměstek,“ řekl ředitel. Jiří Mazánek v NCOZ řídí sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. V bývalé protikorupční policii pracoval na kauzách armádních zakázek týkajících se údajné korupce při nákupu obrněných vozidel pandur a údajně předraženého nákupu letadel CASA. Komárek je náměstkem ředitele centrály pro podporu výkonu. V minulosti vedl protikorupční policii, po odchodu Roberta Šlachty dočasně řídil i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Milan Komárek
O funkci se mohli ucházet služební funkcionáři nebo policisté ve stejné tarifní třídě, v jaké je místo, o které se ucházejí. Do tendru se tak mohli přihlásit například krajští ředitelé nebo jejich náměstci, řádově mohlo jít podle Mazánka o desítky lidí. „Není to žádná legrace řídit ten útvar,“ odpověděl Mazánek na otázku, proč byl zájem o pozici nízký.
Doplnil, že práce ředitele centrály je náročná. „Standardní den vypadá tak, že ráno operační důstojníci předají, co se v republice a případně i v zahraničí kde stalo. Zároveň dostáváte informace z národního kooperačního bodu proti terorismu,“ řekl Mazánek. Následuje porada s nejbližšími pracovníky. „Tam se mluví o tom, co je potřeba urgentně řešit, nebo co výhledově naplánovat,“ vyjasnil ředitel. Přes den se schází například se státními zástupci, ale i se šéfy dalších útvarů. „Jde i o řešení konkrétních kauz, které se plánují a budou se realizovat,“ upozornil.
Telefon jako šéf útvaru nedá z ruky, podle svých slov ho u sebe má téměř vždy. „Když něco nezazvoní, člověk se hned dívá, co se děje,“ dodal s úsměvem.
Budoucího ředitele čeká podle Mazánka několik záležitostí, které bude muset dořešit, zmínil například tvorbu nového informačního systému. „Vývoj centrály je samozřejmě nekonečný běh. Naše centrála existuje dva roky, to je poměrně krátká doba. Je to ještě na nějaký rok, aby fungovala lépe než dosud,“ řekl Mazánek. „Přál bych si, aby nový ředitel pokračoval v tom směru tak, jak byl nastaven,“ řekl.
Mazánek chce u policie pracovat i po odchodu do civilu
Odcházející ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek by u policie rád pokračoval jako civilní zaměstnanec. Muž, k jehož největším zálibám patří pilotování letadel, má zájem o místo v Letecké službě. V rozhovoru pro ČTK také připustil, že s uniformou se bude po třech desítkách let loučit s velkou nostalgií, potřebuje však prý klidnější období po čase stráveném ve vedoucích funkcích. Zda za jeho nečekaným odchodem nestojí i zhoršené vztahy s policejním prezidiem, nechtěl Mazánek komentovat.
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Mazánek končí a jde do civilu |
Mazánek nastoupil k policii v březnu 1985. Během kariéry prošel řadou funkcí v základních útvarech převážně ve Středočeském kraji. V roce 1993 byl převelen na Krajský úřad vyšetřování Středočeského kraje, kde se věnoval zejména vyšetřování vražd. Poté vystřídal několik funkcí, mimo jiné funkci náměstka ředitele krajského ředitelství Středočeského kraje pro službu kriminální policie a vyšetřování.
Mazánek byl jediným zájemcem o funkci ředitele NCOZ, která vznikla před dvěma lety sloučením policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, kritizovali ho i státní zástupci a někteří policisté. Tehdejší vedení policie hájilo vznik NCOZ tím, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.
Okolnosti, za kterých se útvary sloučily, Mazánek komentovat nechtěl, reorganizace ale podle něj byla správná. „Myslím si, že to byla správná cesta, otázkou však je, zda to muselo být takto rychle. Další otázkou je samozřejmě to, jak se tehdy měla změna komunikovat se státními zástupci,“ řekl Mazánek.
„Věřil jsem, že ten model může být funkční,“ řekl Mazánek na otázku, proč se na místo ředitele přihlásil. „Zpětně viděno si myslím, že funkční je, ale chce to tvořit. Chce to tvořit dál a dál,“ dodal.
Končící šéf NCOZ vidí hlavní klad reorganizace v lepší spolupráciHlavní přínos reorganizace policie Michal Mazánek vidí v tom, že kriminalisté mezi sebou nyní mnohem více sdílejí informace a lépe spolupracují. V rozhovoru uvedl, že sloučení útvarů před dvěma lety pokládá za nevratnou záležitost. Zároveň ale upozornil na to, že centrála by potřebovala, aby policejní prezident zúžil objem věcí, kterými se útvar musí zabývat. Problém Mazánek naopak vidí v množství kauz, kterými se centrála musí zabývat. Nyní je jich přes 500. Pod centrálu totiž spadají nejen věci dozorované vrchními státními zastupitelstvími, ale také některé případy z krajů i okresů - například kyberkriminalita. "Potřebovali bychom, aby naše příslušnost byla vymezena jiným způsobem. Samozřejmě je potřeba, aby nám zůstaly i kauzy, které nebudou v dozoru vrchního státního zastupitelství - třeba trestná činnost poslanců, senátorů nebo hejtmanů. Chce to ale obecně snížit objem těch spisů, stlačit to ještě dolů. Protože potom se dá dělat i to, že se dají tvořit týmy na konkrétní případy, a samozřejmě ta práce je potom rychlejší a kvalitnější," zdůraznil Mazánek. Finančně si policisté u centrály příliš nepolepší, jde spíše o prestiž a zajímavé kauzy. "Pro řadového policistu je práce na centrálních útvarech top. Víc už toho nemůžou dosáhnout," uvedl Mazánek. Stále se tak hlásí noví zájemci, kteří musí projít zátěžovými testy, psychotesty a modelovými situacemi. Uspěje jich necelá třetina. "Plno nemáme, ale útvar nemůže mít nikdy plno, to je science-fiction," dodal. |
