Po katastrofě Velkého skoku se v KSČ dočasně prosadili pragmatici jako Liu Šao-čchi, Teng Siao-pching a Čou En-laj. Díky jejich krizovému managementu se zemědělská produkce v roce 1965 vrátila na úroveň z roku 1957 a průmyslová produkce se zdvojnásobila. Začalo se hovořit o „čtyřech modernizacích“ v zemědělství, průmyslu, obraně a vědě, jež se staly základem hybridního komunistického kapitalismu. Ale to až po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976. Mezitím si Čína musela prožít ne nejkrvavější, ale určitě nejbizarnější období svých dějin, kulturní revoluci.
17. srpna 2021 12:00
