Třicátá a čtyřicátá léta 20. století byla pro Komunistickou stranu Číny (KSČ) plná zvratů. V jednu chvíli balancovala na pokraji totální porážky, aby vzápětí zase ovládala území s několika desítkami milionů obyvatel.
Proti Sovětům i Čankajškovi. Číně rozdělené mezi mocenská centra veleli lokální váleční vůdci![]() |
Proměnila se v hierarchickou „armádo-stranu“ s autonomní doktrínou, disciplínou udržovanou represemi, ale i pro nemálo Číňanů přitažlivým sociálním programem a navenek chytře otevřenou náručí směrem k jednotné národní protijaponské frontě s bývalými nepřáteli z Čankajškova Kuomintangu (KMT).