ČESKÉ BUDĚJOVICE České sklářství prochází těžkou krizí, a proto studium sklářských škol nemá smysl. Tento hluboce zakořeněný omyl může údajně znamenat definitivní konec řemesla, které proslavilo Českou republiku po celém světě. Vedení českých sklářských škol totiž tvrdí, že mediální poprask kolem krachu několika velkých skláren způsobil, že se rodiče zbytečně bojí dávat děti na uměleckoprůmyslové školy. V některých školách tak meziročně poklesl počet přihlášených až o polovinu. Přitom údajně vůbec není pravda, že by se kvalifikovaní čeští skláři neuživili. Právě naopak. Pokud ale budou i nadále sklářskému průmyslu ubývat noví absolventi, mohou mít za několik let problémy se sháněním zaměstnanců i ty sklářské firmy, které dnes prosperují.
„Potřebujeme naplnit třídu minimálně třiceti studenty, ale letos se jich přihlásilo jen třináct. A to je nejméně za posledních několik let,“ řekl LN ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově František Janák. Rapidní pokles zájmu o studium dává do souvislosti s ekonomickou krizí a krachem velkých skláren. „Ve společnosti se bohužel uměle vytvořila představa, že pro skláře není práce,“ uvedl Janák. Jenže v republice podle něj funguje řada menších podniků, které se dokážou lépe přizpůsobit podmínkám trhu a i nadále šíří slávu českého skla. Navíc mezi tisíci propuštěnými z velkých skláren nejsou zdaleka jenom kvalifikovaní skláři, ale i lidé pracující v přidružených a pomocných profesích. „Kdo opravdu něco umí, práci najde. Moser v Karlových Varech už má potíže se sháněním brusičů a dalších vysoce kvalifikovaných sklářů,“ tvrdí Janák. Pokud ale rodiče budou i nadále podléhat představě, že konec velkých skláren znamená i konec sklářství v Čechách, může se tato mylná představa snadno naplnit. „Když Finové dlouho neměli šampiona ve skoku na lyžích, nerušili lyžařské školy, naopak se je snažili posílit. Mám ale obavu, že nezájem o studium u nás tak tradičního a proslulého řemesla povede k opačnému vývoji,“ tvrdí Janský.
Podobný názor má i ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě Zdeňka Laštovičková. „Naši absolventi nemají problém se sháněním práce, i když to nemusí být jen ve sklářské výrobě. Vychováme studenty ke kreativitě, k tomu, aby sami dokázali něco vytvořit v různých oborech. Jenže letos se nám přihlásilo 14 uchazečů,“ řekla LN Laštovičková. Rapidní pokles zájmu opět dává do souvislosti mimo jiné s mediální atmosférou po krachu velkých skláren a strachem rodičů, že by dali děti na neperspektivní obor.
S poklesem zájmu o studium se ale potýkají všechny uměleckoprůmyslové školy v republice, ať už jsou zaměřené na sklo, textil, či keramiku. Asociace těchto škol proto vydala prohlášení, ve kterém vyzývá politiky, úředníky i rodiče, aby nepřipustili přerušení kontinuity v oborech, kterými se Česko dosud mohlo chlubit. „Jedinou cestou oživení oborů ohrožených krizí budou nové kreativní možnosti, nápady mladých lidí, nezatížených minulou strukturou průmyslu,“ píše se v prohlášení.
***
Sklářský krach
Skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT) byla ještě loni největším výrobcem užitkového skla v zemi a zaměstnávala na 5000 lidí. Od 22. září je ale celá skupina v insolvenčním řízení kvůli nedostatku provozního kapitálu.
Mateřská BCT i její čtyři sklárny jsou už v konkurzu, jediné Sklárny Kavalier v Sázavě stále vyrábějí. Prakticky celý výnos z prodeje majetku v hodnotě několika miliard korun spolkne konsorcium bank, které jsou hlavním věřitelem.
BCT jim dluží zhruba 2,74 miliardy korun.
Kdo opravdu něco umí, práci najde. Moser v Karlových Varech už má potíže se sháněním brusičů a dalších vysoce kvalifikovaných sklářů.
Potřebujeme naplnit třídu minimálně třiceti studenty, ale letos se jich přihlásilo jen třináct. A to je nejméně za několik let.
