Příkladem může být základní škola Jense Nydahla v berlínské čtvrti Kreuzberg nacházející se nedaleko významné křižovatky Kottbusser Tor - místa známého pro vysokou kriminalitu. Jak ukázala reportáž v deníku Die Welt, navštěvuje ji v současné době 370 dětí. Ale pouze jedna holčička z celé škola, žákyně 4.C, má němčinu jako svůj rodný jazyk.
Základní školy v Německu selhávají v integraci běženců, německé děti jsou šikanované |
Berlínská městská část Kreuzberg má sice pověst, že je nejalternativnější čtvrtí města, kde již řadu let udává tón levicově-ekologická subkultura prosazující v minulosti multikulturalismus. Jenomže, když jde o vzdělání, „jde multikulturní romantika stranou,“ říká s určitou trpkostí v hlase zástupkyně ředitelky školy Jense Nydahla, Barbara Jürgensová-Streicherová, která vyučuje na škole od roku 2003. „Do určité míry dokážu ty rodiče i pochopit,“ cituje Die Welt pedagožku. Hodně rodičů z tak zvaných lepších rodin prý dokáže vynaložit obrovské úsilí, aby se právě jejich děti podle principu spádovosti do této školy se špatnou pověstí nedostali.
Mnoho dětí, navštěvujících školu Jense Nydahla, pochází z mnohopočetných rodin, které se často tísní na malém prostoru. Jejich rodiče často nevykonávají žádné zaměstnání a se svými dětmi mluví pouze turecky. Když pak přijdou jejich ratolesti do školy, nemají učitelé na co navazovat, říká Jürgensová-Streicherová. Chybí učitelé, kteří by měli kvalifikaci pro zacházení s dětmi s poruchou učení a mnohdy prý nestačí, že každou vyučovací hodinu stojí před třídou dva učitelé.
Odhaduje se, že v Berlíně žije každé třetí školou povinné dítě v chudobě. V případě žáků školy Jense Nydahla to platí dokonce minimálně o dvou třetinách tamních žáků. Sedmdesát z celkového počtu 370 dětí potřebuje mimořádnou podporu. Mají problémy se soustředěním, u některých se zdá být už teď vysoce pravděpodobné, že opustí základní školu, aniž by uměly číst a psát. Přesto ale pro řadu z nich představuje několikahodinový pobyt ve škole příjemné zpestření. Jinak by totiž sotva kdy opustily šedé obytné bloky, v nichž bydlí. Na učitele to pak ale často klade nároky zajistit dětem to, co jim mělo být dáno od jejich rodičů.
Zřizují i rodinné třídy
Jak napsal Die Welt, dostává v současné době kvůli tomu až 278 škol v německé metropoli mimořádnou podporu o berlínského magistrátu. Pro školu Jense Nydahla to znamená 100 tisíc eur navíc, s kterou může její vedení naložit podle vlastního uvážení. Díky ní byla založena ve škole kapela a zřízeny tak zvané rodinné třídy. Ty jsou určeny pro děti, které jsou obzvlášť problematické. Proto chodí do tříd i jejich rodiče, kteří se při této příležitosti zároveň učí, jak mají se svými potomky zacházet.
Pokud by ani to nepomohlo, mají ve škole pojmenované po sociálnědemokratickém politikovi připraveno další opatření. Pokud začne některý z žáků příliš vyrušovat při výuce, dostane tak zvaný „oddechový čas“. Znamená to, že za doprovodu jiného pedagoga odejde na školní dvůr, aby nerušil ostatní a třída mohla v klidu pracovat.
