Ministerstvo zdravotnictví si analýzu nechalo zpracovat v roce 2009. Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota o rok později ministerstvo požádala o poskytnutí této analýzy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo to ale podle právničky odmítlo s odůvodněním, že jde o výklad právních předpisů zpracovaný výhradně pro vnitřní potřeby. Podle ministerstva také nebylo možné vyloučit materiální porušení autorských práv advokátní kanceláře, která analýzu zpracovávala.
Porodila doma a odmítala převoz do nemocnice. Teď má dostat 100 tisíc i omluvu |
Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ministerstva dvakrát zamítl, podruhé zamítnutí na základě práv třetích osob k autorskému dílu potvrdil i Nejvyšší správní soud. Žadatelka proti tomu podala ústavní stížnost, podle ní šlo o zásah do ústavně zaručeného práva na informace.
Ústavní soud se přiklonil na její stranu a rozsudky soudů zrušil. Podle Ústavního soudu se správní soudy nezabývaly charakterem konkrétního dokumentu ani obecnější úvahou, nakolik právní analýza vůbec může být předmětem autorského práva. Jak uvedl ústavní soudce zpravodaj Jaromír Jirsa, soudy se ani „nepozastavily nad okolností, že právní analýzy a stanoviska advokáti vytvářejí nikoliv pro vlastní potřebu, ale právě pro jejich další užití.“ Zdůraznil, že je třeba garantovat široký přístup k informacím a že orgány veřejné moci musí k žádostem o informace tohoto druhu přistupovat individuálně.
Podle Ligy lidských práv může analýza sloužit ke kriminalizaci žen v souvislosti s volbou domácího porodu, ale také ke kriminalizaci porodních asistentek, které u porodů asistují. Analýza vznikla za veřejné prostředky a podle ligy veřejnost musí mít právo se s ní seznámit a kontrolovat, na co úřad vynakládá peníze daňových poplatníků.
