Jasně, dokázali jsme soupeře přehrát, ba i gól tentokrát vstřelit, ale v tu chvíli si zřejmě hráči vzpomněli, jak je to s jejich výplatami, a začali hrát s nasazením odměnám za práci odpovídajícím. A když už to vypadalo, že i navzdory tomu tři body zoufalým chacharům urvem, předvedl trenér Petrouš sérii podivuhodných střídání podle starých dobrých zásad: měním horšího za lepšího a nejvhodnější okamžik ke střídání je před standardkou soupeře. Ani to ovšem nemuselo ještě stačit. Naštěstí se doslova v poslední vteřině vzmužil "obránce" Hubáček a chytrým sražením míče k střelci soupeře zabránil šoku fanoušků z případné výhry a zařídil výsledek, na jaký jsme zvyklí.
Ano, v Edenu si všichni od ředitele Platila až po posledního náhradníka uvědomují, že fanoušci sešívaných chtějí něco jiného než fandové ostatních klubů.
Ostatně nejlépe to vystihuje reklamní slogan na klubovém webu propagující knihu s příznačným názvem Věčná Slavia. Citujeme doslovně: "Tato kniha nemůže chybět žádnému pravověrnému slávistovi, ale i těm, kteří mají fotbal rádi." Pisatel sloganu má recht; kdybychom měli rádi fotbal, už by nás dávno do Edenu nikdo nedostal! Ale co naplat, když tam hraje Slavie!
Autor (41) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
