Na hřišti máchá rukama, divoce gestikuluje a občas vybuchne jako sopka. A když na vás vypustí proud italských slovíček, znejistíte ještě více. Scusi, signore! „Poslední dobou mám pocit, že už je z Pavla Ital,“ kýve hlavou agent a přítel Pavla Nedvěda Zdeněk Nehoda. „Ale Ital s českým srdcem,“ dodává s úsměvem.
Souhrn kariéry: VIDEO ZDE
Grande Paolo nebo Furia Cca, jak Italové Nedvědovi přezdívají, sice v Juventusu skončil, jenže v zemi mistrů světa bude dál nejslavnějším Čechem.
Ještě před třinácti lety přitom žil docela obyčejný život, jenže pak přišlo stěhování na Apeninský poloostrov a nic už nebylo jako dřív. Ani Nedvěd. Vždyť právě v Itálii se z vyplašeného mladíka stala sebevědomá osobnost. „Rychle jsem si zvykl na italskou otevřenost. Když přijde cizinec z jakéhokoli koutu světa, snaží se mu pomoct. To Čechům trochu chybí,“ srovnával Nedvěd.
V italském způsobu života se našel. Vyhovuje mu zdejší kultura a vlastně i mentalita Italů. Sám k ní měl svou výbušností vždy blízko. „Myslím, že mu stačily tak dva tři roky, a dokonale se přizpůsobil,“ vzpomíná Nehoda. Po třinácti letech v Itálii byste na Nedvědovi ani nepoznali, že je cizinec. Snad jen blonďaté vlasy ho prozrazují. „To, co potřeboval ke své kariéře, mu Itálie dala,“ dodává Nedvědův agent.
Šestatřicetiletý záložník se nezapře. Obdivuje italský popový idol Lauru Paulini, poslouchá Erose Ramazzottiho, miluje mozzarellu. A když jednou řekl, že jeho oblíbený sýr v Česku není, hned to od českých fanoušků schytal. I děti už častěji mluví italsky
Zřejmě nejvýrazněji se Itálie do Nedvěda otiskla v otázce módy.
Když si dnes rozepne oblek od Armaniho, nasadí tmavé brýle a nastartuje ještě tmavší ferrari, těžko byste uhádli, že je to ten stejný Nedvěd, kterému kdysi spoluhráči dávali oblečení na věšák hanby.
„Italové si potrpí, aby na člověku na první pohled poznali, jak si žije. Musím tedy utrácet za módu, auta a diamanty,“ přiznal Nedvěd. V zemi, která je módou posedlá, se naučil o svůj zevnějšek tak pečovat, až dokonce začal uvažovat, že si otevře vlastní síť butiků.
Jednou za čas ostatně zaletí soukromým letadlem nakupovat do Říma. Ráno si letadlo objedná, v poledne je v Římě, zajde ke kadeřníkovi a večer je zase v Turíně.
V Itálii se mu narodily obě děti, a přestože sám říká, že by nejraději trávil půl roku v Česku a půl roku v Itálii, příležitostí využít češtinu má stále méně a méně. „Když si děti hrají, mluví jen italsky. Křiknu na ně, ať mluví česky, ony řeknou dvě věty, zavřu dveře a už zase slyším italštinu. I Ježíškovi píše dcera italsky,“ vyprávěla Nedvědova žena Ivana.
Navzdory Nedvědově nerozhodnosti je tak jedno jisté: doma je dnes v Itálii. „Nejraději bych se rozkrájel, ale nejde to kvůli dětem. Mají tam své školy a víc italských kamarádů,“ vysvětloval.
