Pokud si Zlatan ze svých sledujících jen nevystřelil, má se španělská liga nač těšit. V americkém LA Galaxy mu končí smlouva, od Nového roku bude volný, a tak se hned začalo spekulovat, kam si to chlapík s culíkem a nekonečným egem v osmatřiceti letech v zimě namíří.
Barcelona, kde už hrával? To těžko, ta má v útoku plno.
Co Real Madrid, který ho několikrát oťukával? Možná.
Jeho městský rival Atlético? I to by mohla být varianta.
Nebo že by Zlatan kývl týmu s menšími ambicemi? To k jeho sebevědomí a nátuře moc nesedí.
Jeho možný comeback by každopádně znamenal senzaci. Jedné už se španělská nejvyšší soutěž dočkala: v jejím čele totiž po víkendu netrůnil nikdo z gigantů. Ani Villarreal, Valencia nebo San Sebastian, kteří je občas proženou.
Všechny šokoval skromný nováček z Granady, který suverénním vstupem zaskočil i sám sebe.
„Dvacet bodů z deseti zápasů? To je šokující bilance,“ žasl po nedělní výhře 1:0 nad Betisem Sevilla trenér Diego Martínez. „Ale zasloužíme si to a každý den pracujeme na tom, aby tahle jízda neskončila.“
Čím to, že se o městě, nad kterým ční palácový komplex Alhambra a kam se jezdí za památkami, teď mluví v souvislosti s fotbalem?
Těžko vysvětlitelná věc. Granada šla do soutěže s nejskromnějším rozpočtem, nejnižší tržní hodnotou kádru a nejmladším trenérem - Martínezovi je teprve osmatřicet. Stejně jako majiteli klubu, čínskému boháči Ťiang Li-čangovi, kterého fanoušci oslavují.
V úterý sice Granadu v čele tabulky vystřídala Barcelona, ale i tak se o ní už mluví jako o „španělském Leicesteru“. Fotbalový svět zpozorněl v očekávání dalšího zázračného příběhu o chuďasovi, který přelstil všechny boháče.
Ze soupisky vyčnívají jen dvě jména: bývalý reprezentační útočník Soldado a francouzský záložník Gonalons. Jinak Martínez pracuje s průměrným materiálem, ale i s ním se zjevně dá všem vytřít zrak.
Letošní podzim vůbec překvapením přeje. Vyjma Itálie, kde je vše při starém a o špici hrají ti, od kterých se úspěch čeká, najdete v každé velké evropské lize na předních místech troufalé vetřelce.
Když už byla řeč o Anglii a Leicesteru, senzačním šampionovi z roku 2016, hodí se zmínit, že ten zažívá další báječné vzepětí: po deseti kolech je třetí, naposledy zesměšnil Southampton devíti (!) góly a skóre už má lepší než vedoucí Liverpool.
Malou revoluci zažívá i Francie: za suverénním Paris Saint Germain je na druhém místě Nantes, čtvrté místo patří Reims, páté Brestu, šesté Angers. Až za nimi jsou dříve silné Marseille, Rennes, Bordeaux i Monako. A Lyon, někdejší suverén, je až třináctý - o víkendu v lize vyhrál poprvé od poloviny srpna!
Také německá bundesliga má nečekaného lídra - na špici je Mönchengladbach, až za ním Bayern. A před silné Lipsko a Dortmund se protlačil i třetí Freiburg.
Také ten se zatím dívá na záda zázračné Granadě, Real dal dokonce méně gólů než ona. Že by mu od jara přispěchal na pomoc Zlatan?