Tak zle už 30 let nebylo. Tak, že by hokejová reprezentace měla po prvních dvou zápasech – byť tentokrát proti ní nestáli žádní „nazdárci“ – na světovém šampionátu v bodovém zisku velkou nulu.
Co však především bolí, až děsí, že se v její hře v pátek proti Rusku ani o den později se Švýcarskem nevyskytl náznak optimismu a víry ve světlejší zítřky.
  |
Že po vydařené přípravě, která dala naději, že po týdnech neveselých zpráv plynoucích z obrazovek se lidé budou moct 16 dní u televizí usmívat. Teď se mohou smát jen ironicky.
Richter: Moravčík předvedl individuální zkrat, rozhodující gól jde za ním. Ze Švýcarů mám strach |
Tým kupil nevídané, až dětinské chyby. Proti Rusku to byly individuální zkraty, se Švýcarskem zase – jak řekl sám kouč Pešán – naprosto nesmyslné a nic neřešící fauly.
V oslabení hned čtyřikrát inkasoval, k čemuž „stačilo“, že si soupeř bránící blok šikovně rozhýbal a přihrávkou přes osu se střelec dostal k ráně. „Jestli to nespravíme, tak budeme mít problém s každým mužstvem,“ uvedl kapitán Jan Kovář.
Nové složení útoků
Dnes se přitom tým nutně potřebuje sebrat. Stojí proti němu Bělorusko, sok, proti němuž se očekává povinné vítězství. Kouč Pešán na něj pošle sestavu, ve které nezůstal kámen na kameni. Složení útoků je jiné, prošpikované pracanty z původně čtvrté lajny. „Chybí mi tvrdá práce v každé pětce,“ řekl Pešán.
A tak by měly formace vypadat následovně:
Zadina, Kovář, Kubalík
Stránský, Špaček, Vrána
Flek, Chytil, Sekáč
Musil, Hanzl, Smejkal.
Pešán pak často na některé působí arogantně, mluví sebevědomě, má v sobě americký naturel.
Jenže teď zápasy z Rigy hodnotí velmi střízlivě, kriticky, přesně pojmenovává chyby i nedostatky.
Růžička: Chybí klid a zkušenosti. Nemůžeme očekávat, že hráči z NHL rozhodnou všechny zápasy |
Nicméně slova – byť jakkoliv pravdivá – jsou zatím málo, vady ve hře nedokázal odstranit. „Je to i moje vina a vina mé nominace. Pořád ale věřím, že máme čas. Vyzkoušeli jsme si hrát jednoduchý hokej, který nebolí. A to není cesta. Takže si musíme zase obléct montérky.“
Je otázkou, nakolik tým dobře vyladil na těžký start. Zda až příliš nezariskoval, když nechal proti Rusku odpočívat Stránského, Lence a šetřil také Špačka, když se jim v přípravě dařilo.
Zda tým neměl v závěrečné fázi víc trénovat na širším kluzišti než na úzkém ledě O2 areny. Proč mu chybí energie, prohrává osobní souboje a proč v sobotu vypadal jako česká lokálka vedle švýcarského expresu. A proč v podivné atmosféře bez lidí i z něj na ledě v Olympijském centru vyzařuje podivná atmosféra.
V obraně – teď nemyšleno jen na samotné beky – se objevují kiksy, téměř jak ze žákovského věku. Obránci se vytahují, nicméně chybí jejich lepší zajištění, až příliš tím riskují.
Jako hodinky. Švýcaři postupně rozebrali Čechy, ti jsou na MS stále bez bodu |
„Obránci pomalu otáčejí hru. Zakládání akcí trvá dlouho. Puky od beků na najeté útočníky musí chodit okamžitě, bez váhání. Možná hráče uchlácholila vítězná série před turnajem. Každopádně musí přidat v nasazení. Zatím mi chybí větší důraz, odhodlání prodrat se k brankovišti a vypálit,“ popisuje Robert Reichel, bývalý kapitán zlaté generace a donedávna jeden z reprezentačních koučů.
Mluvit o rezervách českých nároďáků je téměř jako pouštět dokola pořád ten samý song. Refrénem budou zbytečné fauly i absence chození do předbrankového prostoru.
Tam, kde hokej bolí.
A tam, kde padají branky.
Mluví o tom po zápase se Švýcary téměř všichni, ale...
Bednář: Uděláme ještě velký výsledek
Všímavý Reichel přidává ještě další recepty na obrat: „Všechno je v hlavách. Čím víc si věříte, tím je pro vás hokej jednodušší. Kluci se musí odrazit od maličkostí, odmakat trénink. Nevím, jestli se už viděli se zlatými medailemi na krku. Ale třeba je ty dvě ťafky vrátí se k základům.“
Jestli odmakali trénink, ví jen hráči a trenéři. Tým ho včera totiž absolvoval za zavřenými dveřmi tréninkové haly Daugava, kam novináři kvůli covidovým pravidlům nesmějí.
Útočník Dominik Kubalík po něm však říkal: „Není to růžové, ale nálada na tréninku byla bojovná. Doufám, že už jsme si to špatné vybrali a je to za námi.“
Ano, prohrála Kanada s Lotyšskem, což místní následně hlasitě oslavovali v ulicích. Švédsko padlo s Dánskem. A systém šampionátů je vůči zaváháním z úvodu shovívavý, naopak mnohdy krutý k týmům, které zvládnou skvěle skupinu, pak ale ztroskotají ve čtvrtfinále.
I Češi mohou ještě doufat ve vzkříšení, jehož důkazem bude čtvrteční mač se Švédskem.
„Tady se lynčujou hráči, trenéři, a turnaj se teprve rozjíždí. Jasně, situace není úplně ideální, ale mužstvo mělo výbornou přípravu, nezatracoval bych ho. Věřím, že ze skupiny postoupíme a potom uděláme ještě výsledek,“ říká bývalý reprezentant Jaroslav Bednář, který před 15 lety získal v Rize stříbro.
Jenže je nutné se do čtvrtfinále vůbec dostat a pak je setsakramentský rozdíl, když v něm narazíte na tým, který touží po zlatu, nebo na ten, který bere už samotný postup za úspěch.
