Jako by to vůbec nedával dohromady trenér. I během utkání vypadal, že se ho to netýká. Jen stál v rohu střídačky a nervózně klepal rukou. Deku, kterou hráči přes sebe tím hrůzostrašným výkonem sami přehodili, se povedlo setřást až v druhém poločase v Karviné.
Pak už to byla hra, na níž se dá stavět. Jenže proti odevzdaným Teplicím se mi zase zdálo, že jedou jen napolovic. Tři góly do poločasu nesmí mást, mělo a mohlo jich být mnohem víc.
Jakou tvář ukáže Sparta klokanům, kteří vypadají, jako by se během koronavirové pauzy naučili hrát fotbal? Nevím. Vlastně jsem si teď jistá jedinou věcí. Opci na Dávida Hancka je třeba uplatnit, ať to stojí, co to stojí. Ten kluk se Spartě bohatě vyplatí. Herně a jednou i finančně.