Bez zeleného trikotu i etapové výhry. Saganovi se na Tour zatím nedaří, o druhé místo přišel kvůli lokti

Letošní sezona Tour de France je pro slovenského cyklistu Petera Sagana skoro až zakletá. Po dvanácti závodních dnech je stále bez jediné výhry, nejlépe dojel v 10. etapě, kdy skončil na třetím místě.

Velkou šanci na prvenství měl i v závěru středeční 11. etapy. Vidina výhry ho ale natolik zaslepila, až loktem strčil do svého soupeře Wouta van Aerta, který se naštěstí v sedle udržel.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Nebezpečný manévr ho stál letošní nejlepší výsledek, byl totiž dodatečně potrestán a místo druhého místa mu bylo připsáno až pětaosmdesáté.

„Jel jsem zezadu ve své linii a uviděl jsem mezeru. Ve své cestě jsem ale uviděl zábranu, do které bych určitě vrazil řídítky, tak jsem uhnul trochu doleva. Nepřišlo mi to jako nebezpečný manévr,“ vysvětloval slovenský cyklista před včerejší 12. etapou. Jenže marně.

Van Aert pro jeho vysvětlení pochopení neměl. V cíli mu ukázal prostředníček a na kamery si postěžoval. „Tohle se nedělá. Spurtoval jsem v jednom směru, on se snažil udělat prostor, a to podle mě neměl, není to dovolené. Vždyť sprinty jsou dost nebezpečné i bez toho,“ káral Slováka.

Minimálně v poslední větě měl určitě pravdu. Závěrečné spurty jsou opravdu velmi nebezpečné a v rychlosti, kterou sprinteři jedou, mohou mít pády nezměrné důsledky.

Pro příklad není potřeba ani zabředávat hluboko do historie, letos takhle například zavinil Nizozemec Dylan Groewegen ošklivou nehodu, po které musel být jeho krajan Fabio Jakobsen na místě oživován a následně v kritickém stavu převezen do nemocnice.

Život ohrožující bariéry

Kromě soubojů samotných cyklistů umí být právě i samotná trasa nebezpečná, zejména pak bariéry, o které přepadl nejeden cyklista. „Jel jsem vlastní sprint. Neměl jsem v úmyslu někoho blokovat nebo tak něco. To jsem neudělal. Já sám bojoval, abych přežil,“ bránil se Sagan.

S podobným incidentem má už vlastní nemilé zkušenosti. Před dvěma lety takto strčil do Marka Cavendishe, který upadl a ze závodu musel odstoupit. Sagan byl tehdy diskvalifikován z celého závodu, až později se ukázalo, že za pád nemohl. Slovák tehdy loktem usměrnil padajícího soupeře, aby sám na zemi neskončil.

Mezi sprintery tak rezonuje otázka, jestli by cílová trasa, u které se počítá s hromadnými spurty, neměla být přece jen o něco širší. Možná by stačilo použít i bariéry, kterým netrčí nožičky do trasy. Jenže organizátoři nic měnit zatím neplánují.

Napínavý boj o zelený trikot

Etapové vítězství není jedinou věcí, která je v letošním 107. ročníku Tour de France Saganovi zakletá. Třicetiletý rodák z Žiliny býval zvyklý většinu závodu jet v zeleném trikotu pro nejlepšího sprintera. Nenašel se nikdo, kdo by ho byť jen trochu ohrozil. Až letos.

V zeleném trikotu momentálně jede Sam Bennett, který vede před Saganem už o 66 bodů. Před pelotonem je ještě devět etap a bodů do sprinterské prémie dostatek, jenže rovinaté jsou už pouze tři, včetně té poslední. Poprvé za poslední roky by tak mohl být boj o zelený trikot napínavý až do samého konce. „Nevím, jak dlouho se mi ho podaří ještě udržet. Závod bude těžší a těžší, takže uvidíme,“ uvědomuje si Saganův hlavní sprinterský sok.