Nedošli jsme ke kompromisu. Ale jsme tu kvůli závodění, ne politice, říká ke smíru Šipulin |
„Vím, jaký má Darja běžecký projev a popravdě jsem moc nevěřila tomu, že bych ji předjela. Zkoušela jsem to a viděla jsem, že ji malinko dojíždím, ale posledních pět set metrů to bylo na sklonku kopce,“ popisovala svou stíhací jízdu Koukalová.
„Věděla jsem, že když ji nebudu mít tam, tak už ji nepředjedu ani na cílové rovince. Byly to tři vteřiny na tak krátkém kousku a už jsem na to neměla sílu,“ dodala sedmadvacetiletá biatlonistka.
Přesto se ji po závodě velmi dotklo, když se dozvěděla, že se na sociálních sítích o ní povídá, že souboj s Domračevovou, která se letos vrátila k závodění po mateřské pauze, úmyslně vypustila.
„Hodně mě mrzely reakce některých lidí, kteří prý říkali, že jsem se na to vykašlala, ale já mám už dost zkušeností, abych posoudila, zda jsem ještě schopná na sto metrech to dojet nebo ne,“ zlobila se loňská držitelka velkého křišťálového glóbu ve Světovém poháru.
„Kdybych viděla šanci, tak jedu hlava nehlava, ale už na to nebylo. Promiňte. Mít bronz ze dvou závodů a být dvakrát na bedně je skvělé,“ omlouvala se Koukalová.
Na druhou stranu si uvědomovala, že po zlatu ve sprintu pomýšlela výš než na třetí místo.
„Je to někde malinko na rozhraní toho, co jsem si přála, když člověk ví, že pro to mohl udělat víc. To mě štve, protože to byla moje chyba. To ale za chvíli vydýchám a bude převládat, že je skvělé, že mám medaili,“ doplnila rodačka z Jablonce nad Nisou.