„Naučil jsem se pořádně muškařit. Chytil jsem na suchou mouchu potočáka, 43 centimetrů,“ pochválí se v rozhovoru pro Lidovyk.cz.
Lidovky.cz: Co byste v Tokiu právě dělal?
Určitě bych se snažil zvyknout si na místní vodu a podmínky. A asi bych o volnu chodil na ryby i tam. (směje se) Přeci jen jsme na tom místě už byli a mám tam pár kamarádů rybářů. Co se ale týče finální přípravy, nevím, jaká je tam voda v porovnání rychlosti, takže bych byl víc nervózní, protože bych neměl časy k porovnání.
Lidovky.cz: Jak moc byla letošní příprava narušená? Jezdíte trénovat i do zahraničí, což asi padlo, že?
Letos to bylo specifické v tom, že jsme se o chviličku dřív vrátili z Ameriky, pak jsme vynechali veškeré závodění na jaře. Na druhou stranu jsme mohli víc trénovat, takže jsem si lépe najel traťové tempo než v předchozích letech. Jediné soustředění, o které jsme přišli, bylo vysokohorské soustředění v Livignu. Na druhou stranu by to šlo i bez toho, není to zárukou dobrého výkonu.
  |
Lidovky.cz: Dá se v českých podmínkách vůbec dostatečně natrénovat na zahraniční závody?
Určitě ano. Na vysokohorské soustředění jsme jezdili hlavně v rámci odpočinku a na trénování vytrvalosti. U nás se výška dá nasimulovat kyslíkovými stany, ale zas takový „magor“ nejsem, abych trávil čtrnáct hodin denně zavřený v nějaké místnosti. Nejsem tomu ochotný obětovat celý život.
Lidovky.cz: Nakonec je vaším vrcholem sezony místo olympiády český šampionát. Proč právě ten?
S trenérem jsme se tak rozhodli, protože po sezoně musím mít delší volno, a kdybych se zúčastnil pozdějších závodů, pokrátil bych tím následující olympijskou sezonu, což se nám nechtělo. Formu jsme tedy ladili na mistrovství České republiky. Tam pojedu na singlkajaku 200, 500 a 1000, na deblkajaku 1000 a na čtyřkajaku 500 metrů. Nejdůležitější pro mě jsou olympijské disciplíny, ale rád bych, kdyby mi na trati na 500 metrů, která je mou nejoblíbenější, zafoukal vítr do zad. Chtěl bych si totiž zajet osobní rekord a troufám si říct, pokud budou dobré podmínky, mohl bych zaútočit i na ten světový.
Lidovky.cz: To jste asi opravdu v dobré formě.
Momentální světový rekord na pětistovku činí 1:35,104 a drží ho Tom Liebscher. Závodiště v Račicích sice není ideální pro boření rekordů, ale je tam teď teplá voda, což pomáhá snížit viskozitu a loď ve vodě klouže lépe. Pokud by byl i dobrý vítr do zad, dal by se podle mě čas stlačit i pod 1:34. Na druhou stranu do toho mám stále daleko, můj nejlepší čas je 1:36,3 – ale je nutné podotknout, že jsem ho zajel v sezoně, kdy jsem si zlomil prst, a navíc ještě v protivětru. Velkou roli bude určitě hrát počasí. Pokud bude příznivé, nebojím se tohle vyhlásit.
Lidovky.cz: Na MČR jste si nabalil slušnou porci závodů. Do všech jdete s ambicí vyhrát?
Byl bych zklamaný, kdybych je nevyhrál. Chci si dokázat formu, jakou mám. Nebude mi stačit jet na vítězství, pokusím se zajet co nejlepší výkony. Samozřejmě tam bude atmosféra olympiády chybět, ale budu se snažit si ji navodit sám. Třeba si budu představovat, že kluci, které denně potkávám na loděnici, jsou Maďaři, Portugalci nebo Dánové, kteří mi chtějí vzít olympijské zlato.
Lidovky.cz: Při testovacích závodech jste se s Jakubem Zavřelem, který si na dvoustovku brousí zuby, špičkovali a vy jste ho tam porazil. Věříte tedy, že se vám to podaří zopakovat?
Dvoustovku jsem původně plánoval vypustit, ale když je tam Kuba Zavřel z konkurenčního resortu pod USK, byla by škoda mu titul mistra republiky nechat zadarmo. Budu se snažit mu ho vyfouknout.
Lidovky.cz: Máte prý novou loď, pojedete na ní i v Račicích?
Na novou loď jsem přesedlal po představení olympijské kolekce v Tokiu. Vzal jsem si ji hned druhý den a měl jsem trochu problémy s kormidlováním, které trochu přetrvávají. Je tam jiný systém uchycení takzvaného téčka, při kterém se bokem kontroluje loď. Pořád si na to nemůžu zvyknout, každá loď je trošičku jiná, i když to jsou třeba stejné modely. Na téhle lodi jsem na druhou stranu zase v posledních dnech zajel všechny zmiňované osobní rekordy. Těším se na to, jak to bude vypadat na závodech.
Lidovky.cz: Na olympiádu jste se připravoval čtyři roky, nemrzí vás, že tu svou současnou formu zužitkujete jen na místním šampionátu?
Připravoval jsem se na to od Ria, tehdy jsem ale ještě neměl ideální věk na kajakáře, takže by se dalo říct, že se na tohle připravuji celý život. Sice mám každý rok téměř stejný tréninkový plán, poslední roky jsme to ale brali trochu intenzivněji. Co se týče formy, já každý rok říkám, že jsem v nejlepší formě, kterou jsem kdy měl. Pravda je ale taková, že si právě každý rok zajíždím nové a nové rekordy. V posledních pár dnech mi to na vodě opravdu lítá, až mi někteří kluci z tréninkové skupiny říkají, že jezdit se mnou na tréninku je někdy fakt k posrání. Že jim někdy ujedu až moc.
Lidovky.cz: Jaký ten ideální věk kajakáře vlastně je?
No... Olympijské hry v Riu vyhrál jednadvacetiletý kluk, v Londýně šestatřicetiletý… Můj táta, který má doktorát na FTVS mi vždy ale říkal, že ideální věk pro kajakáře, kdy se skloubí dobře rychlost s vytrvalostí, je 28 let. Už tenkrát jsem si spočítal, že v roce 2020 mi na OH bude 27 a trochu jsem litoval, že mi nebude o rok víc. Takže s tímhle se to oddálení zdá jako příhodná věc. (směje se) Na druhou stranu nejsem takový, že bych tomu nějak slepě věřil, ale možná někde vzadu v hlavě to mít trochu budu.
Lidovky.cz: Spousta závodů se letos rušila. Neměl jste problém s motivací do tréninku?
Soustředit se na trénování zas tak těžké nebylo. Je to naše práce, přijít na trénink a vše si odmakat. Kanoistika mě baví a zvládl bych to i bez nějakého vrcholu na konci sezony. Tréninky jsem si vždy užíval, ač jich letos v tom studeném létě bylo málo. Uvědomil jsem si totiž, že můžu být rád, že vůbec mohu trénovat a dělat, co mě baví, a dnešní společenská situace mě vlastně nijak neomezuje.
Lidovky.cz: Čas jste si krátil rybařením. Jaké jste měl úlovky?
Pstruhů byla spousta, ale pořád mi tam visí dědův rekord 58, takže doufám, že ho jednou překonám. Chytil jsem i nějakou štiku, candáta, okouny… Nic obrovského, na co by měl být člověk pyšný nebo si to vystavit. Na druhou stranu když cítím na konci prutu odpor ryby, dělá mi to radost a vykouzlí úsměv na tváři. To je důvod, proč na ryby chodím.
Lidovky.cz: Třeba si nějaký rekord vytvoříte na Islandu, kam se chystáte po domácím mistrovství...
To by bylo moc fajn, i když nevím, jestli se dá porovnávat potočák z Islandu a z Česka.
Lidovky.cz: Kam v Česku chodíte rybařit nejraději?
To vám říkat nebudu. (směje se) Každý rybář si drží své tajemství. Teď jsme ale byli v Kadani na soustředění, kde jsem se sčuchl s pár klukama, kteří mě pár věcí naučili – a jsem jim za to vděčný. Revíry tam mají hodně dobré.
