6. října 2014 20:30 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Mezi smolaři byl žokej Kuchovský jasnou jedničkou. O bolesti nemluvil

Kamil Kuchovský se stal šampionem ve westernovém ježdění. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kamil Kuchovský se stal šampionem ve westernovém ježdění. | foto: archiv Kamila Kuchovského

Byl to jeden z nejvýraznějších, nejsympatičtějších a nejosobitějších jezdců Velké pardubické. Současně patřil k obrovským, přímo neuvěřitelným smolařům. Po svém náhlém a předčasném odchodu z tohoto světa nám všem moc chybí. Tak mluvil o Kamilu Kuchovském v roce 1997 Jiří Šindler, legendární startér nejtěžšího překážkového dostihu na evropském kontinentu.

Pocházel z Vysočiny, dětství prožil v Puklicích, obci u Jihlavy. Když začal chodit do školy, zemřela mu maminka na tuberkulózu. Vychovávala ho babička a tatínek, a protože byli možná až moc přísní, přilnul k tetě a k dědečkovi v blízkém Rančířově. Děda, bývalý hulán, jenž slavně bojoval na Piavě a rád o tom vyprávěl, ho svými historkami vtáhl do světa koní.

SPECIÁL LN POHNUTÉ OSUDY KUPUJTE ZDE

Nový magazín LN - 101 pohnutých osudů.

Po vojně nastoupil do Kladrub jako jezdec, pět let shazoval váhu na padesát kilo. On, který měřil sto pětasedmdesát, chutnalo mu a rád se najedl. Poté působil jako vedoucí a trenér v jezdeckém oddíle jihlavské zemědělské školy. Později trénoval koně ve Velké Chuchli, Kunovicích i Slušovicích. Pak se vyučil podkovářem a získal nejvyšší trenérskou licenci. Jezdil, koval, trénoval.

„Kovat se naučil až jako aktivní jezdec. Řada kolegů se na něj obracela, protože koval výborně a nebyl drahý,“ vzpomínala Eva Palyzová, které ve Velké pardubické dvakrát chyběl pověstný kousek štěstí, dvakrát byla druhá. „Patřila jsem taky mezi smolaře, ale Kamil byl v tomhle směru jasná jednička!“

Nakrmit koně, až pak na sál

Při Kamilových historkách se posluchači bavili, ale když je on sám zažíval, tak mu moc do smíchu nebylo. „Dukát na Taxisu neudržel nohy, šel na hlavu a trochu se na mě převalil. Výsledek? Tři moje zlomeniny – jedna klíční kost a k tomu na každé ruce zápěstí. Opodál stála sanitka, že prý hned jedeme na operaci. ‚Jistě, pánové, ale moment strpení... Nejdřív musím doma nakrmit koně. Pak přijdu.‘ Takže jsem zařídil krmení, pak jel do nemocnice a šel rovnou na sál.“

Na Velké pardubické se Kamil Kuchovský nikdy vítězství nedočkal...

Na Velké pardubické se Kamil Kuchovský nikdy vítězství nedočkal...

Horší bylo, když spadl na Živém plotě u hangáru a odnesla to čelist. „Sedm neděl sdrátovaná huba, člověk mohl polykat jen kašičky – to teda bylo něco!“

Žil naplno, a nejspíš proto si dlouho nechtěl přiznat, že je nemocný. „Nejsou snad žaludeční vředy nemocí rajťáků? Jídlo zhltnu v běhu, vypiju tisíce turků s hustým lógrem na dně hrnečku,“ říkával občas a bolesti žaludku považoval za součást profese. Nechtěl o tom s nikým mluvit, ani doma s Lídou, možná měl časem obavy, že by to mohlo být vážnější, než se zdá. A ono to tak dopadlo.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!