Hamilton nenechával nikoho na pochybách, že druhý titul ten první předčil úplně ve všem. Zařadil se mezi legendy formule 1, vyrovnal odvěkého soka Fernanda Alonsa a hlavně na hlavu porazil Nica Rosberga. Týmového kolegu, s nímž se přetahoval celý rok o každý bod. Když ho před cílem v Abú Zabí předjížděl o celé kolo, musel cítit jisté zadostučinění. Nebo snad ne?
„S Nicem jsme letos sváděli fantastické boje. Seznámili jsme se již v roce 1997 a vždy jsme si říkali, že by bylo skvělé závodit spolu v jednom týmu ve formuli 1 a bojovat proti sobě o titul.“
Když se jim sen konečně vyplnil, jejich přátelství bylo v troskách. Bojovali proti sobě nelítostně a často téměř bezohledně. Nemluvili spolu a navzájem se obviňovali ze lží. Po rozhodnutí jakoby atmosféra nenávisti zmizela a než Lewis Hamilton vystoupil na okruhu Yas Marina na pódium, smáli se na sebe s Rosbergem, jakoby o sobě nikdy neřekli křivého slova.
Říkali mu, že dělá chybu
„Nico dnes odvedl skvělou práci. Nevzdory tomu, že jeho auto nebylo v pořádku, bojoval do poslední chvíle a po závodě mi přišel popřát. Moc si toho vážím. Zachoval se velmi profesionálně,“ sděloval dojatý Hamilton.
V roce 2008 na brazilském Interlagosu se Hamiltonovi podařilo v dramatickém posledním závodu šampionátu porazit Felipeho Massu, který shodou okolností byl dnes v Abú Zabí jediným jezdcem, který ho mohl připravit o vítězství. Ale nestalo se a nadšení nejúspěšnějšího britského závodníka posledních let mohlo propuknout naplno.
„Cítím se nejlépe v životě, tak úžasný pocit jsem nikdy neměl,“ rozplýval se Hamilton na tiskové konferenci po závodě. „Byl to fantastický rok. Přišel jsem do týmu, který nevyhrával a všichni mi říkali, že dělám velkou chybu. Jenže my jsme šli velkými kroky nahoru již minulou sezonu a letos jsme šampionátu jasně kralovali. Snad ještě někdy zažiji něco podobného.“