Cenný skalp, Bouzková vyřadila Kontaovou. Britka potřebovala lékaře, trápila ji bolest na hrudi |
Šafářová se do sportovního důchodu odebrala před rokem a třemi měsíci, nejprve na pražském turnaji na Spartě dala sbohem českým fanouškům, následně se definitivně rozloučila na grandslamovém Roland Garros.
Nyní se tedy do tenisového kolotoče na chvíli vrátila, roli trenérky si vyzkoušela poprvé v životě.
„Už jsem byla na turnaji s neteřemi, ale na podniku WTA to je poprvé,“ přiznala Šafářová. „Ale jako trenérka bych se nenazývala, myslím, že trenér může být někdo, kdo s hráčem pracuje dlouhodobě, což já určitě zatím nesplňuji.“
  |
S Pavljučenkovovou ji pojí přátelství a také trenér Rob Steckley, který ruskou tenistku v současnosti vede, dříve spolupracoval i se Šafářovou.
„Byli jsme i s Robem hodně v kontaktu, a tím, že on ani nikdo z její rodiny z Ruska sem nemůže přijet, tak jsme se domluvili, že tento týden jí tady udělám doprovod já, takže jsem tu v rádoby koučovské pozici,“ vysvětlila Šafářová.
Nicméně její svěřenkyni se první kolo turnaje nepovedlo, Pavljučenkovová nestačila na Nizozemku Arantxu Rusovou 5:7 a 2:6.
„Rob nám posílal nějaké klipy, trošku jsme to před zápasem i po něm rozebíraly,“ poodhalila Češka průběh kamarádské spolupráce. „Rusová je levačka, takže jsem se jí hodila na rozehru, i před turnajem jsme si byly zahrát.“
Znovu na turnaji, znovu s raketou v ruce…
„Musím říct, že to je příjemné si zase s někým takto zahrát,“ nezastírá Šafářová. „Debla bych asi pořád zvládla, na singla bych musela máknout, abych se vrátila na kvalitu současných hráček,“ uvědomuje si.
„Ale teď je prioritou Leontýnka a určitě neuvažuji, že bych dělala comebacky,“ narazila na svou novou životní roli, s partnerem Tomášem Plekancem od loňského prosince pečují o dcerku.
Přesto, alespoň v roli trenérky by si občasný návrat na okruh dokázala představit.
„Nezavrhuji to, na pár turnajů v roce bych to asi zvládla, ale rozhodně ne jako trenérka na plný úvazek,“ odmítá Šafářová, že by jako maminka obnovila celoroční cestování po světě.
„Navíc je to úplně jiná role. Když je člověk na kurtu, tak dění ovlivňuje sám, takhle když sedí na lavičce, tak jen drží palce, maximálně může zkusit něco poradit,“ srovnává.
V současnosti, kdy se tenisový i celý okolní svět zmítá v nejistotě, Šafářová svým bývalým kolegyním nezávidí a přeje si, aby se sportovní zápolení co nejdříve oprostilo od nyní nezbytných bezpečnostních opatření.
„Je to škoda, tenis je velmi málo kontaktní sport, takže by na tom mohl být nejlépe v porovnání s ostatními sporty, ale má nevýhodu mezinárodního zastoupení, a i s fanoušky je složité akce organizovat,“ říká. „Doufám, že se situace vrátí co nejdříve do normálu, protože sport tím trpí.“
