24. listopadu 2012 11:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Knapková: Kvůli zlatu mě lidé poznávají. Dřív to nebylo

Skifařka Miroslava Knapková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Skifařka Miroslava Knapková | foto: ČTK

PRAHA Vyhrála olympijské zlato a těžko se jí hledá další motivace. Proto na začátku přípravy před další sezonou Miroslava Knapková stále ještě neví, jestli se bude dál věnovat skifu nebo vyzkouší jiné plavidlo. "Uvažuju o jiné posádce, jen musím najít odpovídající parťačku či parťačky. Ale je možné, že najdu novou chuť a znovu usednu do skifu," připouští.

Když jste před rokem přivezla světové zlato, Ondřej Synek pravil, že konečně zažijete ten pravý kolotoč akcí a zájmu novinářů, jenže vy jste zůstala pořád jaksi stranou. Bylo to po olympijském triumfu jiné?
Bylo a je to asi logické, protože olympiáda je nejvíc a hned se to projeví. Takže se třeba stalo, že mě lidé poznávali na ulici nebo po mně v restauraci chtěli autogram, což dřív nebylo. Ale cennější je, že moje zlato pomohlo veslování, protože v klubech zaznamenali zvýšený zájem dětí, i děvčat. A nejen v Praze.

Pomohl poslední úspěch i vám osobně?
Jestli máte na mysli zvýšený zájem sponzorů, tak jsem spokojená s tím, co je. Pro mě má největší hodnotu vědomí, že ta práce nebyla zbytečná, z toho mám dobrý pocit.

Jste pověrčivá?
Ne, nemyslím.

V posledních dvou letech jste se v zimě pokaždé připravovala v Anglii a přineslo vám to světový a letos i olympijský triumf. Nepřesvědčilo vás to, že byste měla zkusit podobný recept i do třetice?
Ta soustředění asi výsledkům nějak napomohla, ale nemyslím, že nějak zásadně. Na svazu často slyším otázku, jestli se zase chystám do Anglie, ale odpovídám, že zatím nevím.

Jak jste si užívala doby volna po Londýně?
Cestovala jsem, ale i veslovala. Když pominu týdenní letní dovolenou s kamarády ve Walesu, tak jsem byla na závodech osmiveslic v Americe a posádku tvořily olympijské medailistky, tam jsme kvůli penalizaci skončily na pětikilometrové trati druhé. V Curychu jsem zase jela na řece skifařský sprint na 450 metrů, což bylo zajímavé, protože se projíždělo pod mostem a za ním byly víry, na Armada Cupu v Bernu to zase byl závod na devět kilometrů a po něm začalo sněžit. Naposledy jsme s holkama ze Slavie vyhrály v Basileji distanční závod  na šest kilometrů s otočkou. Taky na řece, proti proudu to byla docela makačka. To všechno mi umožnilo nejen popovídat si se soupeřkami, na což v sezoně není čas, ale taky jsem vypadla z poolympijského humbuku a rozjezdila se, abych se před další přípravou nebyla úplně mimo.

Brzy se budou vyhlašovat výsledky ankety o nejlepšího českého sportovce roku. Komu byste dala svůj hlas?
Báře Špotákové, protože obhájit olympijské prvenství, to je velká věc.

Jenže vy jste zase získala teprve třetí olympijské zlato v historii českého veslování, a vůbec první ženské...
To je prima, ale úspěšná obhajoba je podle mě víc. A nezapomeňte, že zlata Davida Svobody a Jardy Kulhavého jsou taky historická.