20. července 2019 9:13 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Tourmalet: výjimečný i obávaný. Kdo jej zdolá jako první tentokrát?

Fanoušci na Tour de France sledují závodníky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fanoušci na Tour de France sledují závodníky. | foto: Reprofoto

Pau (od našeho zpravodaje) Teprve potřetí v historii dnes vyvrcholí etapa cyklistické Tour de France na legendárním průsmyku.

V roce 1910 se na něm měnila Tour de France. A Tour na oplátku změnila tento průsmyk tak, že dnes není v Pyrenejích slavnějšího.

Už 86krát se na něj peloton závodu vydal, ale jen dvakrát byl cíl etapy přímo na vrcholu. Dnes se tak stane potřetí. Opět se bude vyprávět příběh, jenž se stal legendárním.

Cesta tudy vedla už ve středověku. Okolo roku 1000 překonala průsmyk družina Beatrice, hraběnky z Bigorre, když se vydala vybrat daně z vesnic ve vedlejším údolí. Později proťala Tourmalet i jedna z cest poutníků do Compostely. A v 17. století se v okolní krajině a lázních, sloužícím k léčbě dny a revmatismu, zalíbilo i Madame de Maintenon, milence krále Ludvíka XIV.

Pak dorazili cyklisté.

Píše se rok 1910. Tour je stará sedm let a teprve čeká na velehory, které z ní učiní vskutku magické dobrodružství. Lucemburský vizionář Alphonse Steines, pomocník ředitele závodu Henriho Desgrangeho, ji do nich zavede. Když v redakci časopisu L´Auto plánují trasu ročníku 1910, řekne: „Patrone, mám plán, jak udělat Tour ještě větší.“

„Větší? Copak už není velká dost?“ odvětí Desgrange.

„Ne, není. Měli bychom překonat Pyreneje.“

„Cože? Nemožné. Ty žertuješ! Cyklisty tam sežerou medvědi. Ztratí se. Zahynou vyčerpáním.“

Steines je neoblomný a nakonec ho přesvědčí. Měsíc před startem Tour se vydává na průzkum Tourmaletu. V údolí pod horou si najme řidiče, jistého pana Duponta.

„Vede až nahoru silnice?“ ptá se.

„Silnice? Ne!“ zmrazí ho řidič. „Jen kamenitá cesta pro muly.“

Přicházejí sem medvědi

Tři kilometry pod vrcholem auto uvízne ve sněhu. Pokračují pěšky. Pak Dupont oznámí: „Dál nejdu. Je šest večer, brzy bude tma. A když je nasněženo, přicházejí sem ze Španěl medvědi.“

„Počkejte tedy na mě v Bareges, na opačné straně hory,“ říká Steines. Dupont jej opouští a ještě radí: „Sledujte ty červené a bílé tyče, značí cestu.“ Steines tvrdošíjně kráčí v kožených polobotkách po zasněžené, ve tmě se ztrácející pěšince k vrcholu, chvíli i za pomoci místního kluka hlídajícího ovce, na kterého narazil. Dvě a půl hodiny se brodí na posledních dvou kilometrech k vrcholu. Konečně dosahují průsmyku, ale odtud se malý ovčák musí vrátit domů.

Fanoušci na Tour de France sledují závodníky.
Rohan Dennis během etapy na Tour de France.

Steines slézá sám dolů. Tyče už tu nejsou, ve tmě jen tuší cestu. Spadne do horského potůčku, je mokrý, promrzlý. Až ráno jej nacházejí horalé, které Dupont zalarmoval, v nedalekém domě ho usadí ke krbu, pak položí do vany s teplou vodou.

Když sestoupí do Bareges, nadiktuje památný telegram Desgrangovi: „Prave jsem prekonal Tourmalet STOP Velmi dobra silnice STOP Zcela prijatelna STOP.“

O měsíc později vede dosud nejtěžší, 326kilometrová etapa Tour přes průsmyky Peyresourde, Aspin, Tourmalet a Aubisque. Jezdci startují o půl čtvrté ráno, v sedle stráví 15 hodin. Maličký Octave Lapize vede, ale na prašné cestě na Tourmalet slézá z kola, chvíli ho tlačí. Jediný muž, Gustave Garrigou, vyjede celý průsmyk na kole a vyslouží si tím prémii 100 franků. Později Lapize na organizátory vykřikne: „Vrazi! Všichni jste vrazi!“ Snad i proto bude itinerář této etapy později přejmenován na Okruh smrti.

Christophova odyssea

O tři roky později Eugene Christophe slávu Tourmaletu umocní. Ujímá se na něm vedení v celé Tour, daleko přede všemi se jako první vydrápe na vrchol a zastaví tu, aby odmontoval zadní kolo a mohl nasadit větší převod, protože přehazovačky jsou stále hudbou budoucnosti. Plnou rychlostí pak uhání po dřevorubeckých cestách do údolí, dokonce si zpívá. Najednou se to stane. Průšvih. Cosi se děje s jeho řídítky. Už nemůže kolo ovládat. Zabrzdí, sleze a kouká: Moje vidlice je zlomena.

Je vyučený zámečník, jenže co tady svede se zlomenou vidlicí?

Odšroubuje přední kolo, popadne ho do levé ruky a pravou si přidržuje přes rameno rám. Tak pokračuje ve své pouti. Soupeři, které předtím při stoupání nechal za sebou, jej předjíždějí. Brečí zlostí. Svahy sjíždí po zadku, aby si zkrátil cestu. Deset kilometrů se plahočí s kolem na ramenou, kalhoty i trikot má na cucky, než dorazí do vsi Ste-Marie-de-Campan a místní dívkou se nechá zavést do kovárny.

Rozhodčí, informovaní o jeho nehodě, už tu na něj čekají. „Spravím vám tu vidlici,“ nabízí kovář Lecomte, rozhodčí to však nepovolí. Jakoukoliv pomoc pravidla zakazují. Lecomte mu aspoň radí, zatímco Christophe buší kladivem na kovadlině do vidlice. Jen o obsluhu měchů požádá chlapce Corniho.

Konečně vidlice zase drží pohromadě. Nasadí přední kolo, chystá se opustit kovárnu. Rozhodčí mu sdělí: „Dobrá práce. Ale ten kluk vám šlapal měchy, to je cizí pomoc. Dostanete sankci 10 minut.“

Christophe mezi zuby procedí neslušná slova a zeptá se, kolik zbývá času, aby v cíli stihl časový limit. Čtyři hodiny? Naplní si kapsy chlebem a vyšlape další dvě hory. Stihne to. Sen o titulu z Tour je ovšem přerván v nejlepším.

Zpráva o jeho smůle i hrdinství se rychle šíří. Že v konečném pořadí Tour skončí „až“ sedmý? Přesto je díky dobrodružství z Tourmaletu populárnější než vítěz.

Schleckova památná remíza

Tolik dalších podivuhodných příběhů v následujících letech Tourmalet zažije, i když cesta se promění z prašné na asfaltovou a obklopí ji statisíce diváků.

Druhý dojezd etapy na vrchol přinese v roce 2010 památný souboj, při němž se Andy Schleck snaží vysvléci ze žlutého dresu Alberta Contadora, ale po bitvě na mrazivé, mlhou zahalené hoře uhrají remízu a Lucemburčan smutně pronáší: „Vyzkoušel jsem na něj vše, měnil jsem rytmus i tempo, ale Alberto byl opravdu výjimečný.“

Dnes vyvrcholí etapa Tour na legendárním průsmyku znovu po souboji na západní cestě, pod vrcholem strmější. Devatenáct kilometrů vzhůru, 1404 metrů výškového rozdílu, největší sklon 12 procent.

Ale nejsou to čísla, která Tourmalet činí tak mimořádným, nýbrž historie. Ta cyklistická se tu psala tučným písmem. A bude se psát i dnes.

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?

Najdete na Lidovky.cz