„Na těch velkých akcích jsem se vždycky potřeboval soustředit na sebe, udělat si takový ten svůj svět, svůj tunel a víc neřešit. To teď nebude moc možné. Uvidíme, bude to zajímavá zkušenost,“ těší se.
Jaká byla závěrečná příprava?
Odjeli jsme z Nymburka dřív, protože Nikol dostala angínu. O mě se taky něco pokouší, ale uvidíme, jak to bude dál.
Jak na tom momentálně vaše partnerka je?
Pátý den bere antibiotika, ale už jí vyšly dobře testy. V úterý byla poprvé hýbat, šla pár rovinek, pak v posilovně dělala takový mišmaš. Původně jsme měli v plánu poslední házení v úterý, ale to jsme museli změnit, bude házet i ve čtvrtek v Dauhá.
Prožíval jste s ní nemoc hodně?
Prožíval. Je to dobrá škola do života. Trenér je takový našeptávač, ale ono je to pak stejně všechno na závodníkovi. Komplikace to je, ale je to přirozená součást života.
Vítězslav Veselý ve finále oštěpařů na MS v Pekingu.
Jste rád, že nejprve závodí ženy a až poté vy?
To mi právě úplně nesedí. Ale od doby, co závodíme, je mužský oštěp poslední den. Jasně, to nejlepší je na konec, to beru. Ale si to tam všechno odsedíme, odčekáme a pak druhý den letíme domů, takže si ten šampionát moc neužijeme. Kdybych závodil prvně já, budu pak mít klid a můžu pořádně prožít i závod Nikoly. Takhle se člověk musí pořád soustředit na sebe. Říká si, že se nesmí vyšťavit, přesto s vámi emoce cloumají.
Jak jste na tom zdravotně vy? Co váš poraněný prst?
Stalo se mi to na posledních závodech, kdy se mi kloubu u prstu, kterým se opíráte o vázání, udělala modřina, ten kloub je takový pošramocený. Při tréninku musím držet oštěp trochu jinak, takhle bych normálně nebyl schopný házet. Je to komplikace, ale nějak si s tím musím poradit.
Budete vůbec na startu?
Jojo, to určitě budu. Jen si to musím ještě vyzkoušet.
Vítězslav Veselý z bronzovou medailí z olympiády v Londýně.
Nebál jste se, jestli se do Dauhá vůbec podíváte jako závodník? Nejlepším výkonem jste o 15 centimetrů zaostal za limitem IAAF.
Ani ne. Říkal jsem si, že to nějak dopadne. Při nejhorším tam nebudu. Navíc, ani jsem se o limit v posledních závodech nesnažil – měl jsem špatný ten prst, achilovky. Tělo celkově bylo takové bolavé, takže jsem se snažil spíše si odpočinout a pak trochu potrénovat. Ale nijak tragicky jsem to neprožíval.
V Dauhá jste vyhrál Diamantovou ligu. Máte to tady rád?
Oba máme rádi teplo, to je naše. Kór když jede člověk do tepla ze zimy, to je pak dobrá vzpruha. I Kubovi (Vadlejchovi) jsem říkal, že by mohl jet dřív, aby se více rozvolnil, ale on přiletí až později. Udělá to jako před Diamantovkou, stejně jako další kluci.
Co klimatizace, o které se stále mluví. Nebude vám vadit?
Nemám to odzkoušené, ale nemám rád, když svítí slunce a zároveň do toho fouká studený vzduch, to může být problém.
Na večerní závody už alespoň slunce svítit nebude.
To bude dobré. Třeba už pak ani nebudou tolik pouštět klimatizaci. Ale uvidíme, bude sranda.
