‚Měsíc nechci kopce vidět.‘ Cyklisty nadchl everesting, náročná výzva je dostane až na pokraj sil |
Patří k nejprestižnějšímu českému běžeckému seriálu a cílovou páskou každoročně proběhne několik tisíc závodníků. Hlavní letošní závody se ale uskutečnit nemohou. „Nemůžu kvůli maratonu uzavřít město na celý den a jiná možnost, jak uspořádat maraton pro více než 10 tisíc lidí, není,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lidovky.cz a LN důvody zrušení prestižního klání zakladatel závodu Carlo Capalbo.
LN Nouzový stav byl vyhlášen jen pár dní před startem Pražského maratonu. Jak moc to pro vás bylo těžké?
Velmi. Ráno jsem přišel do kanceláře, všechno připravené, sklad plný medailí, triček... A najednou řekli ne. Byli jsme trochu v panice, ale chtěli jsme v první řadě chránit lidi. Zaměstnance jsme tedy poslali na home office a řekli jim, ať zůstanou doma.
  |
LN A jak jste dobu v karanténě trávil vy?
Abych řekl pravdu, první tři týdny jsem byl hodně nešťastný a osamocený, protože jsem se nemohl vidět s přáteli. Od konce března do konce června jsme měli v plánu několik závodů pro 70 tisíc lidí a já znám každého z nich, protože na ně čekám v cíli, s každým si tam podám ruku. Hrozně mi to chybělo. Nemohl jsem navštívit rodinu, zaměstnance, přátele…
LN Vy jste každopádně začal řešit různé jiné alternativy. Jak jste k nim dospěl?
Na přemýšlení jsem měl dost času a díky tomu jsem si uvědomil, že mám vlastně štěstí, protože pracuji ve sportu, který má velký sociální dopad. Závody ve městě jsem udělat nemohl, ale mou občanskou povinností bylo najít něco jiného, co by udrželo lidi v pohybu. Po jídle, pití a spánku je to právě pohyb, co lidé potřebují. Musíme se hýbat.
LN Tak vznikl nápad nazvaný Česko běží dál?
Ano. Všichni přišli s různými virtuálními závody, ale my chtěli něco jiného. Vymysleli jsme tedy takovou smíšenou realitu. Nemohli jsme pořádat klasický maraton, tak jsme ho udělali na dálku. Napříč republikou jsme vymysleli 90 tras, které následně certifikoval Český atletický svaz. Závodník se tak jen zdarma zaregistruje a může běhat kdykoliv a kdekoliv. Být s přáteli, hýbat se a zároveň mít trochu toho soutěžení.
LN Nebude ale pro běžce pohodlnější jít si zaběhat do nejbližšího parku než hledat vaše oficiální trasy?
Spousta lidí nepotřebuje jen pohyb, ale také trochu toho závodění. S akcí Česko běží dál mu stačí jen stažená aplikace. Česká republika je jedna velká závodní trasa. Naším cílem bylo pokrýt celou republiku trasami, což se nám do dnešního dne podařilo z 93 %. Žádný závodník to nemá k naší trase dále než deset kilometrů. Když jdu běhat s manželkou, vždycky se podívám, kde v okolí je nějaká z našich certifikovaných tratí a jdu běhat tam. Tohle je Česko běží dál, je to alternativa.
LN Nakousl jste pražské závody. Ty jste se rozhodli nakonec z letošního kalendáře vyškrtnout úplně. Prozradíte proč?
Nebyla jiná možnost. Ze začátku jsme je odsunuli na podzim, ale pak nám došlo, že Pražského maratonu se zúčastní sedmnáct tisíc lidí, půlmaratonu dvanáct tisíc, Grand Prix pak dalších osm až dvanáct tisíc. V takhle velkém měřítku to zajistit nedokážeme. Vezměte si, že aby mohlo startovat třeba deset tisíc lidí a my bychom museli dodržovat desetiminutové odstupy mezi skupinkami o 500 běžců, potřebovali bychom na závod vlastně celý den, ne-li víc. A myslíte, že mám povolení na to uzavřít město na tak dlouho? (směje se)
LN V letošním roce budete pořádat tedy jen krajské závody. Evidujete o ně zvýšený zájem?
Určitě. Třeba v Ústí nad Labem se cítím jako král. (směje se) Lidé mě tam zdraví a ptají se, kdy bude další maraton. Je to tam velká akce. Od světové atletiky máme udělenou zlatou známku, kterou má jen 42 světových závodů a sedm z nich je z Česka. Ve výpisu pak vidíte Tokio a pod tím Ústí. Je to tam nejlepší, lidi jsou do běhání blázni. Pro všechna města jsou tyto maratony velkou událostí. Takže ano, zájem o závody je opravdu zvýšený.
LN Čím si to vysvětlujete? Chybělo lidem závodění?
Také, ale Česká republika potřebuje světu hlavně ukázat, že je otevřená, že je tu bezpečno. I New York to potřebuje ukázat. Naše závody vysílá televize do světa a co je lepší důkaz, že je daná lokace otevřená, než taková velká akce? Každý teď chce světu ukázat, že má dveře otevřené. Hejtmani a primátoři nás přesvědčují, abychom udělali závody právě v jejich městě.
LN Plánujete kvůli zvýšenému zájmu rozšiřovat kapacity?
Pořád to řešíme. Každý týden mluvíme s ministrem školství a řešíme všechny možnosti. Nikdo ale neví, co bude. Dnes máte 150 nakažených, zítra to může být 300, další den třeba žádný. Momentálně můžeme uspořádat závody pro 5 tisíc lidí, ale musíme dodržovat sociální odstupy, hygienická zařízení, možná roušky.
LN Už jste počítali ztráty způsobené koronavirovou krizí?
To už je trochu horší vyprávění. Máme plný sklad medailí a triček z prvního zrušeného závodu. Je na nich datum a všechno, takže nevíme, co s teď s tím. Co jsme zatím počítali, budou ztráty dalece přesahovat 20 milionů korun. A to ještě nevíme, co bude příští rok. Mezi naše největší zdroje příjmů patří startovné a finance od sponzorů. Vzhledem k tomu, že jsme část závodů přesunuli do příštího roku, půjdou příjmy ze startovného do roku 2021. Přišli jsme zhruba o čtvrtinu příjmů, na druhou strany jsme si ale mohli dovolit udržet všechny zaměstnance. Musíme se uskromnit. Dřív jsem si mohl dovolit jet třeba do Mexika na dvoudenní meeting, teď mi to přijde jako strašně zbytečné rozhazování.
