VŠ školství

Článek se mi líbil, nedává ale odpovědi, klade jen otázky. Je jasné,že vysoké školství bylo za minulého režimu devastováno a řada těch,kdo v něm jako mladí absolvovala je teď na vysokých rozhodujících postech, což se týká i ministerstva školství. Tito lidé si sebou nesou návyky z doby totalitní, kdy šlo, když měl člověk rudou knížku všechno. Vím, jak studovali ti různí RSDr a ing a JUDr, tato doba se vrací,nic nového, bohužel. Nepamatuji žádného ministra školství, který by se pokusil tuto situaci řešit " hoši,co spolu mluví" se spojili a zabetonovali ve svých postech.Co si pamatuji, jediný, kdo chtěl do toho"hrábnout" byl ministr Liška, mladý, zanícený pro věc, politikou nezkažený. Jak to dopadlo víme..K současnému "ministru  afér" panu Dobešovi včetně jeho týmu, např. panu Zaorálkovi múžu říct, že je mi z nich blivno..Co je to za idiotismus (jinak se do nedá říct) když rozšiřují tým pro evropské dotace do r.2015, za situace, kdy EU se potácí v problémech a není vúbec jisté, zda dotace budou! Jak to tak vypadá je to zas další tunel z našich kapes..Tak si jen člověk může postesknout Quo vadis res publica?Hezký den

Velmi zajímavý článek

Děkuji za velmi zajímavý článek, i věcnou diskusi. Neuvažujete poslat jej všem rektorům a děkanům v ČR? Možná by jim to pomohlo zamyslet se.. Pro zájemce o téma školství přikládám odkaz na taktéž zajímavé video s Radkem Špicarem ze Svazu průmyslu a dopravy na téma Budoucnost českého vysokého školství: http://mojenastenka.absolventi.cz/?idVideo=54&presenter=ViewStudentTV student VŠ

Bohužel, Radek Špicar mluví

Bohužel, Radek Špicar mluví stejně naivně, jako mluví Svaz průmyslu vždy... přitom je zajímavé, že jako vystudovaný politolog nevidí ani ty základní souvislosti. Diví se, že masifikací vysokého školství šla dolů kvalita? Ale proč se diví? Jak jinak masifikovat, než snížením kvality?Diví se, že VŠ "nenabízejí ty absolventy, které zaměstnavatelé poptávají?" To je ptřece opět naprosté nepochopení - VŠ nabízejí to, co poptávají studenti. Od studentů (ať už ve formě dotací, nebo v budoucnu či u soukromých VŠ už nyní školným) dostávají VŠ peníze, ne od zaměstnavatelů (kdyby vláda prosazovala absolventskou daň namísto školného, mohlo by se to změnit, ale to neprosazuje, takže Špicarův problém se leda prohloubí).

Universita je bytostnou součástí každé složky režimu.

Stavebními složkami všech společenských režimů je politika a ruku v ruce s ní ekonomika (viz Etika Nikomachova). A dále tedy trocha historie: Imunity, majetková autonomie a výsady, které panovníci pouze promulgovali (a občas zadotovali i základní jmění ustanovující se korporace), nebyly jaksi k mání pro akademiky bůhzdarma jen proto, že si církev umanula dát vzdělancům samosprávu, právní řád a své pozemky jen tak zadarmo. Ve hře byl faktor mocenský a ruku v ruce faktor monopolních výsad v oblasti vzdělání. Jakási absolutní nezávislost ve jménu vědy trendovaná rektory vysokých škol je deklaratorní a pragmaticky vzato blábolem nad entou nemající žádný význam. Říkám tedy, že platí pravý opak: Každá korporace je zájmovou skupinou hájící si svou mocenskou pozici v systému. Prakticky se ukazuje, že to jsou veřejné vysoké školy, které drží stát pod krkem a spolehlivě kontrolují prospěch svých členů (rozuměj hodnostářů, nikoliv studentů).

Problémem doby...

... je prakticky neomezený růst systémů, které si nárokují státní podporu a současně odmítají jakékoli státní zásahy do svého chodu. Problém není v tom, co by se mělo na školách vyučovat, jako spíše v tom, že mnozí studenti nemají dostatečnou motivaci studovat - ve smyslu učit se něco, co by dále využívali. Řada z nich preferuje studium ve smyslu chodit na VŠ a mít studentské výhody. Tomu se pak samozřejmě přizpůsobuje nabídka ze strany škol - potřebují mít plno, proto ve stále větší míře nabízí různé "měkké" obory. Změna k lepšímu nikde na obzoru není, ale je dobré o tom aspoň vědět. Bohužel se podrobnějšímu popisu problému autor článku obloukem vyhýbá.

Souhlasím s Vámi v tom, že

Souhlasím s Vámi v tom, že teoretická výuka vědomostí které nejsou v praxi využitelné je demotivující. Množství znalostí, kterýmy lidstvo disponuje se stále zvětšuje. S tím se logicky zvedá míra abstrakce. Není možné znát principy všeho.

díky za příspěvek...

ovšem píšete v něm, že vysoké školy "nejsou ani ostrůvky vzdělanosti, ani prakticky nepřipravují". Zeptám se Vás: Není to právě tím rozkročením, že nevědí, co se po nich vlastně chce? Hezký den, rmt

VŠ školství

Pane Rychlíku,musím s vámi částečně souhlasit, ta částečnost tkví v tom, že "jádro pudla" je v naprosté nepružnosti systému vysokého školství, který nechává ve vysokých postech zkostnaťelé pedagogy a podle toho to tak vypadá. Netýká se to samozřejmě všech, z historie je známé třeba jméno rektora Bedřicha Hrozného, který se nebál  za německé okupace hájit vysoké školy ikdyž měl už vysoký věk. A studenti si ho vážili jako autority a on v nich zapaloval"pochodeň vědění".Ale to už je o něčem jiném. V dnešním světě  deziluzí už mnoho pedagogů nebere svou práci jako poslání, ale  jako rutinu.Tuto rutinu přenáší na studenty, kteří nejsou tak hloupí, aby  nepoznali zanícení pro věc od rutiny..Hezký den

Z jiného světa

Článek je to hezký, ale trochu na mě působí jak z jiného světa. Problém je, že vysoké školy dneska nejsou ani ostrůvky vzdělanosti, ani prakticky nepřipravují. Nároky na studenty neustále klesají. Stačí, když se podíváte na trend, jak klesá doba věnovaná studiu.I z IT oborů škol vylézají absolventi, kteří mají sotva základní znalosti z IT.Zde je modelová situace, jak to vypadá na VŠE:Že se VŠE blíží zmíněné továrně na vzdělání, o tom se obecně ví. Zajímavé je, že potom, co VŠE přešla na standardy evropského studia, snížil se počet pokusů na zkoušku na jediný pokus (s tím, že hodnocení na zkoušce má být jen cca. 20% hodnocení, zbytek by měl být za aktivitu v hodině, odevzdané práce, prezentace atd.). Studenti jsou tedy velmi stresovaní, že pokud zkoušku na poprvé neudělají, dostanou se do vážných problémů. Učitelé jsou na druhou stranu stresováni, že vyhodí mnoho studentů (budou z toho mít problémy i učitelé i studenti), proto přizpůsobí obtížnost zkoušky, aby prošlo co nejvíc studentů, s tím, že si je stejně podají u státnic. U státnic si pak zase komise řekne: no když už se student po pěti letech dostal až sem, tak to už ho nebudeme trápit a státnici mu dají.Je fakt, že velký podíl na tom, jak vypadají VŠ mají školy střední, které studenty dostatečně nepřipravují na studium na VŠ a vysoké školy pak musejí jejich roli suplovat. Např. kritické myšlení a porozumění textu, to jsou dovednosti, které by se podle mého měly rozvíjet  hlavně na středních školách (zejména na gymnáziích). To samé platí pro základní uživatelské znalosti počítačů (úroveň ECDL by měla být standardem pro SŠ).

Továrna ne vzdělání je nemístně optimistický termín

lepší by byl úřad na udělování diplomů. Podobně jako třeba na stavebním úřadě po splnění určitých minimálních standardů obdržím stavební povolení, i akreditační komise po splnění minimálních standardů udělí akreditaci a dodržování těchto standardů podřízenými úřady dále kontroluje. Úředníci (= profesoři) pak jsou zodpovědni za naplnění těchto standardů uchazeči o diplom, studenty. Je pozoruhodné, jak včerejší obhajovatelé akademických svobod a akademické čistoty jsou dnes obhájci strojové výroby absolventů. Jeden pak neví jak s nimi vycházet.