„Stojíme na místě, které je věčnou připomínkou toho, čeho všeho špatného jsou lidé schopni, když je vede nenávistná ideologie,“ řekl Hamáček. Ten také uvedl, že obyvatelé Ležáků podle žádných měřítek nemohli být vojenským cílem. „Stali se obětí msty a totalitní zvůle, obětí zla puštěného ze řetězu,“ řekl Hamáček.
Zeman v Lidicích označil za neonacisty DSSS a Kotlebovu stranu |
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Do Ležáků v neděli dorazily obě sestry Šťulíkovy, které jako jediné vyvraždění vesnice přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, v neděli novinářům řekla, že má několik vzpomínek na válečné roky. „Úplně první vzpomínka je, kdy jsme s nějakou větší dívkou chodili v umývárně a hledali jsme něco k jídlu. Pak si pamatuji, že jsme byli v nějakém dětském domově,“ řekla Doležalová.
V Ležákách v neděli byla ke koupi nová kniha dcery Doležalové nazvané Osud jménem Ležáky, která podrobně mapuje životy ležáckých obyvatel popravených či zemřelých na následky věznění během druhé světové války i dalších osob úzce s obcí spojených. „Se zájmem lidí jsme spokojeni,“ řekla autorka knihy Jarmila Doležalová.
Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel obce, dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, osadu připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |