Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Před 30 lety byl kvůli uhlí nezničený zasypán. Mladý architekt by kostel pod zemí rád zpřístupnil

Česko

  11:33
PRAHA/RADOVESICE - Již téměř půlstoletí neexistuje. Obec Radovesice nedaleko Bíliny byla počátkem 70. let minulého století v důsledku důlní činnosti zcela zbořena. Jedinou nestrženou stavbu představoval kostel Všech svatých. Ten byl v roce 1983 téměř neponičený zasypán skrývkou a v místní výsypce se v tehdejší podobě vyskytuje patrně dodnes. Na jeho existenci nyní upozornil absolvent architektury Adam Kössler, jenž v rámci své diplomové práce přišel s myšlenkou jeho zpřístupnění.

Vysypávání věže kostela v březnu 1983. foto: Archiv Adama Kösslera

Adam Kössler (29)

- Narodil se 1. června 1988 v Praze.
- Vystudoval Fakultu umění a architektury na liberecké Technické univerzitě.
- Za svou diplomovou práci s názvem Zasypaný kostel Všech svatých, kterou vypracoval v ateliéru Fránek/Raková, získal Cenu publika v soutěži studentských prací Ještěd f kleci. Obdržel rovněž Cenu hejtmana Libereckého kraje.
- Pracovní zkušenosti v oboru sbírá od září letošního roku v pražském ateliéru Coll Coll.

K zasypanému kostelu v Radovesicích se Adam Kössler dostal skrze jiný projekt. Když sháněl materiál k tématu obcí zatížených těžbou uhlí, narazil právě na fotografii kostela. „Přišla mi na první pohled tak silná, absurdní, protože nejde o nic běžného, že jsem začal zjišťovat podrobnosti. Stala se z toho detektivka,“ líčí.

Při svém bádání narazil na popis zasypávání a rozsáhlou fotodokumentaci, z čehož vyvodil, že stavba stále leží nestržená zhruba 90 metrů pod zemí.

Zasypávání kostela započalo 3. března 1983 v 11 hodin dopoledne. Z pásového dopravníku byla padající skrývkou zničena střecha věže, kterou následně vyplnil týž materiál. Totožným procesem prošla poté i kostelní loď, z níž se před samotným aktem odstranila střecha. V následujících dnech bylo zasypáno i okolí stavby.

Kostel tak byl „pohřben“ v nepříliš zničené podobě a s velkou pravděpodobností tam leží stále. A to i přes hloubku, v níž se nachází, a tlak, které v průběhu více než tří desítek let sehrály svou roli.

Kostel Všech svatých krátce před zahájením zasypávání 3. března 1983.
Vysypávání lodi radovesického kostela.

„Rozhodně se nezachoval v původním stavu,“ uvědomuje si mladík. „Nedělám si iluze, může to být torzo, ale věřím, že stojí,“ dodává vzápětí energicky. Nápad tak byl na světě.

Nacisté v ní vyráběli zbraně. Příběh tajné podzemní továrny Richard může opět ožít

Rodák z Prahy svou diplomovou práci s názvem Zasypaný kostel Všech svatých tvořil v rámci studia architektury na liberecké univerzitě v ateliéru Fránek/Raková. Při jejím zpracovávání zkoumal několik variant jak stavbu s povrchem propojit. Diagonální ani horizontální vrty nepřipadaly v úvahu, jak posléze zjistil. Zvítězila tak na první pohled nejjednodušší možnost - vertikální štola.

Utopie? Je to proveditelné, říká mladík

Nejprve by tak bylo třeba vyhloubit kolmou betonovou studnu. Za pomoci tryskové injektáže, během níž se mísí hmota s betonem, by se následně musel zafixovat materiál nad kostelem a v jeho okolí. Kolem stavby by tak vznikl betonový sarkofág, z něho by se postupně odebírala skrývka se zeminou.

Návrh zpřístupnění kostela. Vpravo studna s výtahem a schodištěm, vlevo světlovod.

Návštěvníci by se do podzemí spouštěli výtahem vybudovaným ve zmiňované betonové studni. Po výstupu z výtahu, jenž by obklopovalo schodiště s galerijními prostory, by přešli do hlavního sálu. 

Na jeho konci by byla vytvořená další studna, světlovod, který by sváděl do nitra stavby světlo z povrchu.

„Zdá se to jako utopie. Technicky by to ale mělo být proveditelné. Vycházel jsem z technologie, která je dostupná a vše konzultoval s inženýry,“ říká devětadvacetiletý mladík.

Kostel jako gotické chrámy v Izraeli

Jeho práce si po zveřejnění v architektonickém magazínu Intro všimlo několik odborníků i osobností veřejného života, kteří si myšlenku absolventa pochvalovali.

„Koncept zasypaného kostela pokládám za velmi zajímavý. Dává místu další dimenzi, připomínající zasypané gotické chrámy v Izraeli,“ okomentoval pro Lidovky.cz uznávaný tuzemský architekt a vysokoškolský pedagog Tomáš Brix. Dodal, že slabinou smělého záměru by ale mohla být samotná realizace, u níž vždy rozhodují převážně vynaložené finanční prostředky.

Kostel Všech svatých v obci Radovesice v roce 1967.

Interiér kostela Všech svatých v obci Radovesice v roce 1967.

Podobný názor zastává i architekt Josef Pleskot. „Kdyby byla touha společnosti obrodit se v duchu kulturní tradice, duchovních hodnot a jiných ideálů, než jsou materiální, má projekt velkou cenu. Svoji cenu však rozhodně má už jenom proto, že vznikl,“ zdůraznil muž, jenž byl před osmi lety v odborné anketě časopisu Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury posledního dvacetiletí.

Pod golfovým hřištěm

Prostředí jedné z největších výsypek v Evropě momentálně podle Kösslera připomíná golfové hřiště. Do budoucna by však uvítal, aby se přetvořilo v rekreační zónu, například v park, jenž by sloužil zároveň jako připomínka již neexistující obce.

U zástupců majitele výsypky, společností Severočeské doly, s nimiž svou diplomovou práci konzultoval, se prý se svým projektem setkal s jemným výsměchem. Firma však případné zpřístupnění kostela nevylučuje. Radovesickou oblast postupně rekultivuje, přičemž poslední obnovovací práce by měly být zrealizovány v roce 2030.

„Již dnes jsme členy pracovní skupiny pod záštitou Ústeckého kraje, která se otázkou využití potenciálu radovesické rekultivace zabývá a měla by vyústit k vytvoření svazku obcí Radovesické oblasti,“ komentuje pro Lidovky.cz mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Podotkl, že k výsypce bude zpracovaná studie obnovy prostředí, jejíž cílem bude zvýšit životní úroveň místních obyvatel.

Vizualizace povrchu Radovesické výsypky.

„Záleží tedy na občanech okolních obcí, zda se rozhodnout záměr zpřístupnění kostela, v rámci této studie, realizovat či nikoli,“ doplňuje Kopecký.

Podle Adama Kösslera by případná realizace propojení zasypaného objektu s povrchem představovala astronomickou investici. Přesnou, ani přibližnou částkou se ve své práci nezaobíral. V kontextu mnohaleté těžby hnědého uhlí v severních Čechách by se však dle něj jednalo o nepatrnou sumu.

Dodává však, že primárním záměrem jeho projektu byl jiný. „Mělo to být gesto, chtěl jsem na existenci kostela upozornit. Jsem rád, že se to povedlo.“

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!