Schubert má osobní motiv sepsat tendenční článek plný hloupostí

Před jásáním pod článkem soudný člověk zváží některá fakta:- Může být Schubert považován za odborníka na správu Šumavy, když je sám odpovědný za letité stesky jeho vlastních obyvatel nad ekonomickou situací?- Dá se věřit člověku, který bez skrupulí cenzuruje na facebookovském profilu své oponenty, kteří se mu nehodí?- Proč tak vehementně Schubert kryje odhalené lži a prohrané soudní spory okolo současného ředitele Správy NP Šumava Mánka?- Proč kryje své kontakty na kmotra Dlouhého? Člověk nemusí být detektiv, aby z toho vycítil jasný osobní motiv. Schubert jen zneužívá nechuti místních se do něčeho moc zapojovat. Krmí je svým lhaním (rétoricky je vybaven dobře), využívá situace, kdy se do starostování moc nikdo nehrne. A docela umně to maskuje "pouhým starostováním" malé obci. Ale, že díky svému propojení na vlivné osoby figuruje v nejednom subjektu v okolí, tím už se nechlubí. Naštěstí jsem se doslechl z dobře informovaných zdrojů, že už se stahuje smyčka. A Modrava bez tohohle manipulátora a lháře bude moci začít skvétat na úroveň kvalitních obcí v Německu.

A další a další cenzůra

Je zajímavé, že vždycky, když na profilu Modravy někdo pojmenuje kriticky věci, ve kterých je patrné Schubertova neschopnost čehokoliv jiného než psát názory a eventuelně možné napojení na kmotry a mafiány, takový příspěvek zmizí a autor už nemůže přispívat dále. Takovému člověkovi dávat prostor v médiích je podobné, jako věnovat zločincům okrádajícím staré babičky. Fuj!

Pan Antonín Schubert napsal po nějakých

dvaceti létech článek ohledně Šumavy, po kterém si nemusím vzít nitroglicerin. Nemyslím to jako vytahování, ale jako skutečnost, že v tomto neobolševickém státě bude existovat do několikaset lidí, kteří znají Šumavu jako já. Myslím komplet. Pan Schubert zná nepochybně Modravu lépe než já.Ať již čundrováním, lyžováním či sjezdy říček a řek, jezděním rajlí jsem v mladých létech trávil v šumavských lesích stovky dnů v roce.Ač jsem poslední žijící osoba, která by komunisty nejraději odeslala na nucené práce na Sibiř, přesto si dovolím konstatovat následující:1) Někdy tak kolem roku 1970 jsme se domluvili s partou kamarádů a požádali tehdejší bolševíky o povolení táboření u Jeleního jezírka. Toto nám bylo uděleno s tím, že vše musíme uvést do původního stavu. Učinili jsme tak, po nějaké době to hajnej zkontroloval a od té doby jsme tam chodili na pouhé oznámení.2) Asi tak v roce 92 - 93 jsme měli nějaké setkání s Josefem Kudláčkem na chalupě kamaráda v Boubínském lese. Když jsme potřebovali odvětrat své vnitřnosti na večerní hostinu, vydali jsme se na vycházku lesní cestou, v níž byly vyježděné půl metru hluboké koleje od Timberjacku. V okolí cesty deset metrů devastace. Za stromem vyskočil ten novej a lepší bolševík hajnej a začal řvát že tam nemáme co dělat, že je to chráněná oblast a že porušujeme asi deset zákonů. Podcenil skutečnost, že jsme v sobě měli každý asi patnáct piv a přiměřeně k tomu rumu.Tedy v zásadě, Šumava je chráněna pro to, aby nějakej nenechavec nezjistil, že nejcenější ozvučné dřevo je prodáváno do Němec za cenu dřeva palivového, dokonce i rozšmelcováno a slisováno do briket.

Různé představy, ale pravdu má vždy Praha.

několik kluků z Prahy po roce 1989 zjistilo, že Šumava je vlastně les, a tak ještě zaostalejším politikům, ve znalosti venkova, poradilo vyhlásit NP. Obyvatelstvo Šumavy souhlasilo, protože si pod pojmem park představovalo obhospodařovaný les s běžným zemědělstvím, dřevozpracujícím a lehkým průmyslem, jako to bylo do té doby, nikoli nepřístupnou divočinu bez hospodářství a bez prosperity lidí a obcí. Když zjistili, že byli podvedeni, bylo pozdě. Očekávat od Pražáka, že se přizpůsobí tradičnímu životu na venkově? To si nelze představit ani ve snu. Kde víc se může mluvit o nepřizpůsobivých.