7. září 2019 8:14, aktualizováno  14:25 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko a Ukrajina si vyměnily vězně. První krok k ukončení války v Donbasu, říká prezident Zelenskyj

Režisér Oleh Sencov vystupuje z letadla po pěti letech věznění v Rusku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Režisér Oleh Sencov vystupuje z letadla po pěti letech věznění v Rusku. | foto: Reuters

Moskva/Kyjev Ruské vládní letadlo s Rusy, vězněnými na Ukrajině, přistálo dle TASS v Moskvě. Ukrajinské letadlo s propuštěnými Ukrajinci přistálo v Kyjevě. Agentura AFP už označila výměnu sedmi desítek vězňů mezi oběma znepřátelenými sousedními zeměmi za historickou. Osvobozené Ukrajince vítal na kyjevské letiště Boryspil prezident Volodymyr Zelenskyj, jejich příbuzní a davy dalších lidí.

Ukrajinský prezident Zelenskyj označil sobotní výměnu vězňů, dohodnutou s Putinem, za první krok k ukončení války v Donbasu na východě Ukrajiny.  Ministr zahraničí Petříček vnímá výměnu vězňů Ruska a Ukrajiny jako krok, který by mohl zlepšit jejich vztahy a v důsledku vést k ukončení konfliktu. Merkelová ocenila výměnu vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem jako nadějný signál. Haag upozornil, že Kyjev vydal Rusku Volodymyra Cemacha, muže podezřelého v kauze MH17.

Mezi Ukrajinci propuštěnými z ruských věznic je i 24 příslušníků ukrajinského vojenského námořnictva, zajatých loni v listopadu u Kerčského průlivu a také režisér Oleh Sencov, odsouzený v Rusku na 20 let do vězení za údajný terorismus na anektovaném Krymu, píší agentury s odvoláním na advokáty. 

Z Ukrajiny do Ruska měl zamířit například novinář Kyryl Vyšynskyj, obviněný na Ukrajině z vlastizrady anebo někdejší povstalecký velitel Volodymyr Cemach, který je podezřelý z podílu na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou z léta 2014. Mezi Rusy, kteří se mají vrátit z Ukrajiny do vlasti, naopak chybí Ruslan Gadžijev, který byl příslušníkem luhanské povstalecké domobrany. V bojích v lednu 2015 ho ukrajinská armáda zajala a v Kyjevě byl odsouzen k 15 letům vězení. Jeho advokát již dříve předpokládal, že Ukrajina ho vydat nehodlá.

Příbuzní čekají na Ruskem propuštěné ukrajinské  vězně.

Příbuzní čekají na Ruskem propuštěné ukrajinské vězně.

Na kyjevském letišti Boryspil už příbuzní čekali na propuštěné vězně, kteří museli nejprve absolvovat lékařské vyšetření, než se vydali na cestu domů.  Své krajany také vítal prezident Zelenskyj osobně. Například za Sencovovo propuštění se dosud marně přimlouvali západní politici a umělci, včetně českých.

„Výměna se uskutečnila. Jsme rádi, že se ruští občané vrátili domů,“ řekl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ukrajince propuštěné z ruských věznic přepravil do vlasti vládní letoun ukrajinské výroby An-148, o přepravu Rusů z Kyjeva se analogicky postaral ruský vládní speciál Tu-204. Obě letadla podle agentur současně vzlétla a prakticky současně i přistála.

Režisér Oleh Sencov se objímá se svou dcerou.
Další propuštění vězni se zdraví se svou rodinou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek omilostnil 12 Rusů vězněných na Ukrajině, kteří jsou připraveni k výměně za Ukrajince zadržované v Rusku. Agentuře Interfax to v sobotu řekl ukrajinský advokát Valentyn Rybin. Ruští vězňové, kteří dostali prezidentskou milost, byli podle Rybina dopraveni na místo, kde se výměna vězňů uskuteční.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že výměna vězňů má být „rozsáhlá“ a mohla by se stát začátkem normalizace rusko-ukrajinských vztahů, zatížených anexí Krymu a ruskou podporou separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.

Putin chtěl i muže podezřelého ze sestřelení MH17

Volodymyr Tsemakh.

Volodymyr Tsemakh.

Dalším člověkem, kterého Putin vyžadoval, je dle serveru BBC i Volodymyr Cemach, jeden z podezřelých v nizozemském vyšetřování ze sestřelení letu MH17 malajsijských aerolinií. Tsemakh velel protiletecké obraně ve městě Snižne, které je na území neuznávané Doněcké republiky. Snižne je poblíž místa, odkud byla vypálena střela na civilní letadlo. Ukrajinský soud ho, přes výtky evropských států, zbavil viny již ve čtvrtek. Mohl to být klíčový moment, který přispěl k celkovému uskutečnění celé výměny. Cemach pravděpodobně na palubě letadla byl.

Mezi propuštěnými mají být ukrajinští námořníci, které loni v listopadu zajaly u Kerčského průlivu kvůli nezákonnému překročení hranic ruské síly, a také ukrajinský režisér Oleh Sencov, odsouzený za terorismus na anektovaném Krymu.

Nejdůležitější mezníky ukrajinsko-ruského konfliktu:

  • Rozbuškou bojů na východě Ukrajiny byly události z 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti, jako například v Doněcku nebo Luhansku. I v následujících dnech proruští aktivisté obsazovali další objekty symbolizující moc nové prozápadně orientované ústřední vlády v Kyjevě a situace se vyostřila 12. dubna, kdy v několika městech propukly bitky a přestřelky. Na sérii útoků poté začaly reagovat ukrajinské armádní i policejní jednotky. V oblastech, kde vypukl konflikt, národnostně převažují Rusové a převažujícím jazykem je zde ruština. Většina obyvatel těchto měst se v následných referendech podle proruských zdrojů vyslovila pro nezávislost. Kyjev i západní země označily plebiscity za nelegální.
  • Boje si dosud vyžádaly přes 13 000 obětí, z toho čtvrtinu tvoří civilisté, a asi 30 000 zraněných, z toho až 9000 civilistů. Konflikt zasáhl do života více než pěti milionů lidí, své domovy muselo opustit přes 1,5 milionu lidí, z nich kolem 800 000 uprchlo do zahraničí, většinou do Ruska. Podle mezinárodních organizací hájících lidská práva dochází na obou stranách konfliktu k mučení a vraždění civilistů.
  • Mezi oběťmi je i 298 mrtvých z malajsijského Boeingu 777, který se v červenci 2014 zřítil v oblasti kontrolované separatisty. Většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Mezinárodní tým vyšetřovatelů loni v září oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska. A letos vyšetřovatelé oznámili jména údajných pachatelů útoku na letoun.
  • Od počátku konfliktu bylo již několikrát vyhlášeno příměří (krátkodobé, časově neomezené či jednostranné), ozbrojené střety ale s menší silou dál pokračují. Největší naděje vzbuzovaly takzvané minské dohody. První minská dohoda o příměří byla dojednána v září 2014. Příměří ale bylo ihned porušováno a nezajistilo ho ani přijetí akčního plánu pro mír o několik dní později, který předpokládal vznik 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami, z níž měly být staženy těžké zbraně.
  • Po fiasku takzvaných prvních minských dohod začalo další příměří platit 14. února 2015. Příměří začalo nadějně, po doznění tvrdých bojů panoval první den příměří podle obou znepřátelených táborů na Donbasu klid. Dvacet minut po vyhlášení příměří se ale dostalo do raketometné palby město Popasna v Luhanské oblasti. A ještě silnější boje, než před vyhlášením příměří, se rozhořely u města Debalceve, kde povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Ukrajinské jednotky se nakonec z města stáhly a boje o Debalceve se staly symbolem křehkosti a těžké vymahatelnosti minských dohod. Nicméně boje se částečně utišily. Naposledy se zástupci Ukrajiny a Ruska dohodli v Minsku na příměří v Donbasu letos v červenci.
  • Zatím k poslední větší výměně zajatců došlo v prosinci 2017 mezi Kyjevem a donbaskými separatisty. Ukrajina tehdy propustila 223 zadržených osob, povstalci 73 ukrajinských zajatců.
  • Po letošním zvolení nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se lehce oteplily vztahy s Moskvou, které by po dnešní výměně vězňů mohly pokračovat mírovými rozhovory.
  • Předzvěstí války na Ukrajině bylo zastavení příprav podpisu asociační dohody s EU o ohlášení rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem ukrajinskou proruskou vládou v čele s prezidentem Viktorem Janykovyčem v listopadu 2013. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporovaly. Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název - Euromajdan.
  • V únoru 2014 Janukovyč a opoziční předáci podepsali dohodu o ukončení politické krize a o den později poslanci Janukovyče sesadili a ten uprchl ze země do Ruska. Při násilných střetech zahynulo přes 80 lidí. Asi o necelý měsíc později Ukrajina přišla o Krym, který anektovalo Rusko a počátkem dubna vypukla na východě Ukrajiny válka mezi proruskými separatisty a vojsky loajálními k prozápadní vládě v Kyjevě. Západ na postup Ruska odpověděl sankcemi. Moskva popírá, že by Rusko podporovalo separatisty, jak jej obviňuje Kyjev a Západ.
ČTK