"Srbsko nikdy kosovskou nezávislost nepřijme," uvedl Tadič. "Vnucená nezávislost by představovala nebezpečný politický a právní precedens," řekl komentoval srbský postoj prezident. Tadič vyjádřil ochotu jednat o postavení srbské menšiny v Kosovu, ochraně pravoslavných chrámů a mezinárodní přítomnosti v provincii.
Ahtisaari v Bělehradu připustil, že "pozice obou stran (Srbů a kosovských Albánců) jsou krajně vzdáleny". Ale vybídl je, aby využily ještě jednu šanci, aby se dohodli na kompromisu, než svůj návrh předloží Radě bezpečnosti OSN. Ahtisaari zdůraznil, že zatím předložil "návrh, a ne konečný dokument". Z Bělehradu odletí zmocněnec do Prištiny, kde se setká s předáky kosovských Albánců.
Nezávislost, která se tak nejmenuje
Plán OSN, která již sedmým rokem území spravuje, se v případě Kosova vyhýbá slovu nezávislost, a nezmiňuje se ani o srbských nárocích zachovat si nad provincií svrchovanost. Mluví o plně demokratické vládě v multietnickém Kosovu a plném respektování právního státu. Ahtisaari doporučuje, aby měla provincie vlastní ústavu, právo uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do mezinárodních organizací.
Konečné slovo v novém uspořádání Kosova má Rada bezpečnosti OSN, kde má tradiční srbský spojenec, Rusko, právo veta. Zástupci ostatních zemí kontaktní skupiny pro Kosovo, USA, Velká Británie, Francie, Itálie a Německo s Ahtisaariho návrhem souhlasí. K dalšímu kolu rozhovorů mezi Srby a Albánci dojde ve Vídni od 12. do 23. února. Pak by by měla následovat "lhůta na rozmyšlenou" do 2. března.
