Lukašenko, jemuž Putinova podpora prakticky umožnila tvrdě potlačit opozici po sporných loňských prezidentských volbách, přijel do Moskvy posílit proces integrace obou zemí ve svazový stát. V minulosti se běloruskému autoritářskému vůdci do rychlého spojení s Ruskem příliš nechtělo, rozsáhlé protesty ho však očividně přiměly k přizpůsobení postoje.
Putin po jednání oznámil, že Rusko a Bělorusko „se dohodly na všech 28 svazových programech“. Jde o programy „zaměřené na sjednocení legislativy Ruska a Běloruska v různých oblastech hospodářství, na vyrovnání podmínek pro činnost ekonomických subjektů obou zemí, budování společných finančních a energetických trhů, dopravního prostoru, na utváření a realizaci společné průmyslové a zemědělské politiky“.
Lukašenko v této souvislosti zdůraznil, že hlavním dokumentem, o kterém lídři jednali, se týká rovných práv ruských a běloruských hospodářských subjektů.
Putin sdělil, že země podepíšou dokumenty o vytvoření jednotných trhů s energiemi obou zemí, včetně ropy, plynu a elektřiny. Přitom dokument o jednotném trhu s plynem by podle něj měl být podepsán do 1. prosince roku 2023. Šéf Kremlu dodal, že cena této energetické suroviny v příštím roce zůstane pro Bělorusko na stejné úrovni jako letos. Poznamenal také, že v plánu je také vytvoření společného platebního prostoru.
KOMENTÁŘ: Proč se Putin Lukašenka ještě nezbavil? Má své důvody |
„Dnes jsme diskutovali i o otázkách budování jednotného obranného prostoru a zajištění bezpečnosti svazového státu na vnějším obvodu,“ informoval Putin. Lukašenko k tomu poznamenal, že v případě nutnosti Rusko a Bělorusko mohou „vytvořit absolutně těsné vztahy, ještě silnější než v unitárním státu“. „Budeme stupňovat společná opatření proti společným výzvám a hrozbám,“ dodal.
Putin, pokud jde o spojování obou zemí, podle agentury TASS nevyloučil možnost vytvoření „někdy v budoucnu“ společného parlamentu. Zatím to ale s Lukašenkem neprojednávali.
