Biden vyslal neoficiální delegaci na Tchaj-wan. Čína již stihla USA varovat |
Čínská lidová republika v posledních týdnech stupňovala četnost i intenzitu přeletů svých vojenských letounů nad Tchaj-wanem. V pondělí například podle serveru Aljazeera vyslala letku v síle 25 letadel včetně čtyř bombardérů H-6K, schopných nést i jaderné hlavice. Jedná se o dosud nejvážnější incident tohoto druhu nad tamním vzdušným prostorem.
Zvýšená aktivita čínského letectva v tchajwanském vzdušném prostoru nezůstala bez odezvy. Tchaj-pej oznámila, že na odstrašení hrozby, kterou pro ostrov komunistická Čína představuje, má v plánu spolupracovat se Spojenými státy.
„Velice toužíme po spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, jako jsou USA, na společné ochraně míru a stability v Indickém oceánu a Tichomoří,“ uvedla ve středu prezidentka Cchaj Jing-wenová, když na ostrov dorazila neoficiální delegace bývalých amerických diplomatů. Ta měla podle serveru CNN dát najevo Tchaj-peji, že za ní USA stojí, ale zároveň vzhledem k neoficiální formě nemohla nahněvat Peking.
Členy delegace totiž nejsou aktivní politici. Je mezi nimi bývalý demokratický senátor Chris Dodd a dva bývalí náměstci ministrů zahraničí – James Steinberg z éry prezidenta Baracka Obamy a Richard Armitage z vlády prezidenta George W. Bushe.
Podle prezidentky Jing-wenové je americká návštěva důkazem silných vztahů mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Zároveň vyjádřila přání, aby obě strany obnovily rozhovory o bilaterální obchodní dohodě. Jihoasijský ostrov totiž už delší dobu usiluje o bezcelní styk se Spojenými státy.
Právě návštěva „neoficiální delegace“ je z americké strany již několikátým signálem svého odhodlání bránit autonomii Tchaj-wanu. Jedním z velkých diplomatických kroků byla například účast zástupkyně ostrova Siao Pi-chimové na inauguraci prezidenta Joea Bidena. USA od té doby oznámily i spolupráci americké a tchajwanské pobřežní stráže a ostrovu rovněž dodávají zbraně.
Čína pořádá u Tchaj-wanu manévry, její stíhačky narušily vzdušný prostor. Ostrov je prý připraven se bránit |
Tato sbližování se logický nelíbí komunistické Číně, jež demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Dramatizace situace kolem Tchaj-wanu je odrazem dlouhodobě napjatých vztahů mezi USA a Čínou. Nástup Bidenovy vlády uvolnění nepřineslo, spíše naopak. Někteří komentátoři dokonce po březnovém summitu USA – Čína na Aljašce začali mluvit o nové studené válce.
Spojené státy posilují svou vojenskou přítomnost v celém tichomořském regionu a podle britského deníku Financial Times se zintenzivňují též snahy o formování neoficiální vojenské koalice v regionu – takzvané Čtyřky.
I přes řinčení zbraněmi dosud mezi Washingtonem a Pekingem existuje dialog. Jedním z hlavních styčných bodů by měla být klimatická politika. Do Šanghaje ve čtvrtek přicestoval speciální klimatický zmocněnec americké vlády John Kerry, aby se mezi oběma mocnostmi pokusil najít společnou řeč. Jeho návštěva má sloužit jako „předskokan“ pro klimatický summit organizovaný prezidentem Bidenem příští týden.
Kerry v rozhovoru pro americkou televizi CNN připustil problematičnost svého postavení, zároveň však vyjádřil naději, že se ve věci klimatu podaří dosáhnout kompromisu. „Ano, máme s Čínou velké neshody na stěžejních tématech. Klima ale musí stát samo o sobě, (jinak) zraníme vlastní lidi,“ řekl bývalý americký ministr zahraničí.
