Argentina vzala peníze bohatým, poslouží ve válce s koronavirem. Nápad zaujal některé americké miliardáře |
Rozezlení demonstranti znovu vyšli do ulic, aby protestovali proti plánu argentinské vlády dohodnout se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na splátkách obřího dluhu, který země vůči finanční instituci má.
Jedná se o závazek, který u MMF v celkové výši 57 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu korun) sjednal předchozí pravicový prezident Mauricio Macri, jenž byl v úřadě v letech 2015 až 2019. Je to největší objem peněz, který kdy MMF nějaké zemi poskytl. Argentina, nyní vedená levicovým prezidentem Albertem Fernándezem, aktuálně s měnovým fondem jedná o splátkách ve výši dvakrát 19 miliard USD (asi 410 miliard korun) pro léta 2022 a 2023.
Prezident Fernández sice ve své řeči na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN označil půjčku za „toxickou a nezodpovědnou“ s tím, že věří v prodloužení splatnosti, i tak je ale velmi pravděpodobné, že Argentina bude muset v dohledné době nemalou částku splatit.
A toho se strachují nejen nízkopříjmové vrstvy Argentinců, ale i střední třída – pokud něco takového v Argentině ještě existuje. Životní úroveň v zemi se totiž snižovala již před začátkem pandemie a tvrdá opatření proti šíření koronaviru (Argentina zavedla jednu z nejdelších tvrdých uzávěr na světě) sociální problémy ještě prohloubila. Splátky MMF by země, jejíž státní kasa je téměř prázdná, musela nějak kompenzovat – téměř jistě by došlo na masivní škrty v sociálních programech, snižování platů státních zaměstnanců či na další růst cen veřejných služeb.
Toto všechno již Argentinci několikrát zažili, naposledy právě v roce 2018, kdy země musela přistoupit k úsporným škrtům, které byly podmínkou půjčky od MMF. V zemi ovšem vůči měnovému fondu existuje silná averze staršího data: mnozí Argentinci instituci obviňují z podílu na finanční krizi, kterou Argentina prošla v roce 2001 a v jejímž důsledku miliony lidí přišly o většinu úspor a spadly do pasti chudoby. Na přelomu let 2001 a 2002 země vyhlásila státní bankrot.
Politici v Buenos Aires tak podle všeho stojí před obtížným rozhodnutím. „Pokud se vláda s MMF nedohodne, přinese to nestabilitu a jistě i vyšší úroky pro další půjčky na finančních trzích, které budeme tak jako tak potřebovat,“ míní ekonom Martin Kalos, šéf konzultační firmy EP y CA Consultores, citovaný katarskou televizí al-Džazíra.
Podle něj je však hlavní problém jinde. „Žádná půjčka neřeší jádro problému, kterým je zastaralá struktura hospodářství. (...) Musíme podpořit moderní sektory ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, o to jde,“ míní ekonom.
Argentinci volili svého ‚Trumpa‘. Na výslunní se dostal i díky hlasům z chudinských čtvrtí hlavního města |
Lidé v ulicích však mají jiné starosti a mnozí z nich hledí s obavami ke konci každého měsíce, kdy musí zaplatit své účty. Levicové organizace pořádající protesty žádají vládu, aby otázka o splátkách MMF prošla referendem.
„Vláda musí pozastavit splácení dluhu a peníze přesměrovat na pomoc lidem, kteří je potřebují nejvíc. Tak, aby nemuseli žít v obavách z toho, že neuživí své rodiny, aby nemuseli denně stát na ulici frontu na polévku od charitativních organizací,“ řekla al-Džazíře Ana Barretová, šéfka sociální organizace Libres del Sur.
Podle vládních statistik vzrostly ceny během posledních 12 měsíců o 52 procent a více než dvě pětiny z pětačtyřicetimilionové populace Argentiny žijí pod hranicí chudoby. Nebývalo přitom vždy tak zle: ještě v období mezi dvěma světovými válkami patřila Argentina mezi deset nejvyspělejších zemí světa. Bezuzdné utrácení po nástupu levicového populisty Juana Peróna k moci (prezidentem se stal v roce 1946) však zemi ekonomicky zruinovalo.