Zrušení ústavy a státních institucí oznámil v nigerské státní televizi mluvčí vojenské junty, která si říká Nejvyšší rada pro obnovu demokracie (CSRD). Mluvčí dále ujistil, že mezinárodní smlouvy budou nadále platit, a požádal ostatní státy, aby je respektovaly.
Junta v televizi také ohlásila uzavření pozemních i vzdušných hranic a zákaz vycházení, který má platit od šesté večerní do šesté ranní hodiny.
Střelba se v Niamey začala ozývat kolem jedné hodiny odpoledne poté, co ozbrojenci zaútočili na prezidentský palác. "Ozbrojené vozy vjely do areálu paláce a vojáci začali střílet na budovu," uvedl jeden ze svědků. Jednotky údajně přijely z armádních kasáren nedaleko města. Vojáci později potvrdili agentuře AP, že velitelem povstalců je major Adamou Harouna.
Zajati byli také ministři
Prezident byl unesen a vojáci jej údajně drží v armádních kasárnách mimo město. Zadrženo bylo prý i několik členů vlády, kteří jsou pravděpodobně drženi v Niamey. V tomto africkém státě bohatém na ložiska uranu v posledních měsících stoupalo napětí vyvolané sporným prodlouženým mandátem prezidenta.
Jednasedmdesátiletý Tandja byl zvolen prezidentem v letech 1999 a 2004. V úřadu měl podle ústavy skončit letos v prosinci. V srpnu v kontroverzním referendu nigerští voliči rozhodli o prodloužení jeho mandátu o tři roky. Tandja také rozpustil původní parlament a nigerský nejvyšší soud, které odporovaly jeho plánu na třetí funkční období.
Opozice referendum prohlásila za státní převrat a tvrdila, že Tandja získal takřka totalitární moc. Tandja však uvedl, že u moci zůstává jen na žádost lidu. Jeho krok vyvolal kritiku dalších států a země se dostala do mezinárodní izolace.
Niger je šestým největším producentem uranu na světě. V tomto chudém saharském státě je asi sedmdesátiprocentní negramotnost.