Převrat dnes kritizovali zástupci ostatních států a mezinárodních společenství. Naopak místní obyvatelé a někteří diplomati jej ale podle tiskových agentur uvítali jako konec vleklých sporů a politického napětí.
Ozbrojenci hnutí, které si říká Nejvyšší rada pro obnovu demokracie (CSRD), ve čtvrtek zaútočili na prezidentský palác a zajali prezidenta, kterého údajně drží v armádních kasárnách mimo město. Při střetech přišli o život nejméně čtyři lidé. Ozbrojenci poté v televizním vystoupení ohlásili zrušení platnosti ústavy a rozpuštění státních institucí.
Za strůjce převratu byl označen šéf CSRD Salou Djibo. Povstalci nesdělili, jak dlouho hodlají setrvat u moci, požádali ale občany země a mezinárodní společenství o podporu.
Podle neoficiálních zdrojů je prezident v pořádku. Místopředseda svrženého vládnoucího Národního hnutí za rozvoj společnosti - Nassara (MNSD) Ali Saibou dnes vyzval vojáky ke klidu a shovívavosti. "Očekáváme, že ozbrojenci budou klidní a spravedliví, aby mohla být moc předána demokraticky," uvedl. Armádní junta poté oznámila, že na řešení krize chce ustanovit zvláštní radu.
Ozbrojený převrat v Nigeru dnes v písemném prohlášení odsoudil předseda Africké unie Jean Ping. Nesouhlas vyjádřili také Francie, OSN, šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová nebo jihoafrický prezident Jacob Zuma, podle kterého by převrat mohl ohrozit stabilitu v regionu. Jakýkoli pokus o převzetí moci silou již dříve odsoudilo také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Ve vzduchu je cítit úleva a naděje
Podle agentury Reuters je ale v tomto saharském státě cítit všeobecná úleva a naděje na změnu. "Myslím, že teď budu moci normálně pracovat bez všeho toho tlaku, demonstrací v ulicích a politické propagandy v soukromých rádiích," řekl Adiza Abdoulaye, učitel z Niamey. Podle některých diplomatů by převrat mohl také uvolnit napjatou politickou situaci v zemi a přichystat cestu k demokratickým parlamentním volbám.
V Nigeru, bohatém na ložiska uranu, v posledních měsících stoupalo napětí vyvolané sporným prodlouženým mandátem prezidenta.
Jednasedmdesátiletý Tandja měl v úřadu podle ústavy skončit letos v prosinci, ale loni v srpnu bylo v kontroverzním referendu rozhodnuto o prodloužení jeho mandátu o tři roky. Prezidentova politika za poslední roky dostala zemi do mezinárodní izolace.
