Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Arméni a Turci zkoušejí v Moskvě domluvit smír. Snaží se překonat historické křivdy i Náhorní Karabach

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: ČTK

Je to panoráma, které Arménům trhá srdce: při pohledu z metropole Jerevanu se na obzoru tyčí k nebesům obří hora, po většinu roku pokrytá sněhem. Vulkán Ararat, posvátná hora Arménů, dnes ovšem leží na území Turecka (kde se důsledně nazývá Agri Dagi), za hranicí, kterou nelze překročit. A většina obyvatel Arménie to nemůže vystát.
  16:15

Symbolicky významná pozice Araratu je pouze jedním z mnoha příkladů, které komplikují vztahy mezi dvěma nesnadnými sousedy: mezi ty další patří vyvražďování etnických Arménů za 1. světové války na území dnešního Turecka (Armény a řadou dalších států označované za genocidu) či problém Náhorního Karabachu.

Arménie a Turecko v současnosti mezi sebou neudržují prakticky žádné styky. Pokusit se pohnout s temným dědictvím minulosti a nastartovat lepší zítřky se od pátku v Moskvě pokoušejí zvláštní vyslanci obou zemí.

Svéráz kazachstánské vzpoury. Za rebelií nebylo spiknutí, lidem jen došla trpělivost

Od doby, kdy Arménie získala na troskách Sovětského svazu nezávislost (1991), již jeden vážný pokus o smíření s Tureckem proběhl. Po více než roce utajovaných jednání podepsali v roce 2009 tehdejší ministři zahraničí obou zemí tzv. curyšské protokoly, které měly vést k plné normalizaci vztahů, jenže k ratifikaci na obou stranách nikdy nedošlo a arménsko-turecké vztahy rychle sklouzly zpět do nevraživosti.

Vyřešte ten Karabach

Současný pokus č. 2 se ovšem odehrává v jiných kulisách. Zatímco rozhovory v letech 2008–2009 probíhaly ve Švýcarsku za zprostředkování Francie, Ruska a USA, nyní vystupuje jako prostředník pouze Moskva, a tam také jednání probíhají. To lze interpretovat jako ústup Západu ze scény stejně jako posílení ruské role či dokonce jako další z řady snah Ruska restaurovat svůj vliv v postsovětském prostoru.

Arménie, jejíž zdevastované hospodářství odpovídá úrovni afrických států, je z velké části ekonomicky závislá na Moskvě a znormálnění vztahů s Tureckem by zaostalé vnitrozemské zemi mohlo významně pomoci. Snahy o sblížení s velkým sousedem ovšem v minulosti komplikoval silný arménský nacionalismus – podle nemalé části Arménů má jejich národ „historický nárok“ na mnohem větší území, než je to v hranicích současné Arménie. Na tom ostatně zkolaboval i pokus o normalizaci v roce 2009.

Turecko zase odmítá označit etnické čistky v letech 1915 až 1917, v jejichž důsledku přišlo o život až 1,5 milionů Arménů, za „genocidu“. A Turci mají i další podmínky. „My jsme připraveni normalizovat vztahy s Arménií. Teď je podstatné, aby se Jerevan chopil příležitosti a vyřešil své vztahy s Ázerbájdžánem,“ řekl před začátkem pátečních rozhovorů turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Byla to genocida, označil Biden zločiny Osmanské říše na Arménech. Turecký prezident Erdogan to odmítá

Erdoganova politika je do značné míry také založena na nacionalismu a „vztahy s Ázerbájdžánem“ měl prezident na mysli spor o Náhorní Karabach. O toto území vedly Arménie s Ázerbájdžánem po rozpadu Sovětského svazu dvě války a zatímco na počátku 90. let 20. století byla úspěšnější Arménie, během tzv. druhé války o Náhorní Karabach na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán část území zpět a Arméni odešli poraženi. Turecko přitom během této poslední války etnicky a jazykově spřízněné Azery masivně podpořilo dodávkami zbraní a vítězství Ázerbájdžánu podstatně změnilo regionální dynamiku – pozice Arménie je teď při jednáních slabší než dříve.

Ustoupit budou muset oba

Arméni, jejichž delegaci v Moskvě vede zástupce šéfa arménského parlamentu Ruben Rubinjan, oznámili, že od jednání očekávají v první řadě ustavení diplomatických vztahů a otevření vzájemné hranice. Turecké vyjednavače vede bývalý velvyslanec v USA Serdar Kilic.

Drobné pohyby ve vzájemných vztazích, vyslané z obou stran jako akty dobré vůle, proběhly již před začátkem rozhovorů. Jerevan zrušil zákaz dovozu tureckého zboží (což řadoví Arméni nadšeně přivítali) a turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu zase oznámil obnovení přímých letů mezi Istanbulem a Jerevanem. K tomu by mělo dojít již v únoru.

Znalci poměrů ale upozorňují, že před vyjednavači stojí olbřímí úkol. „Nejtěžší bude sladit pohledy na historické křivdy, kterých není málo,“ řekl katarské televizi al-Džazíra šéf londýnské poradenské firmy Eurasia Group Emre Peker. Podle něj budou obě strany „muset hodně slevit ze svých ambicí“.

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...

Mohlo by vás zajímat