Úterý 20. dubna 2021svátek má Marcela 15 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko poskytne Arménii ‚potřebnou pomoc‘ v bojích o Náhorní Karabach. Putin vyslyšel prosbu Pašinjana

Voják Náhorního Karabachu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Voják Náhorního Karabachu. | foto: AP Photo

Baku/Jerevan/Ženeva Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek dohodli, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo. Rozhovory nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů. Arménský premiér Nikol Pašinjan oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc se zajištěním bezpečnosti Arménie

Ve Švýcarsku v pátek jednali ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu, a to pod záštitou takzvané Minské skupiny, jíž společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými jednotkami mezitím neustávají ani poté, co v pondělí vstoupilo v platnost třetí dojednané příměří.

Muž prohlíží škody napáchané na místních budovách.
Zničený obchod při bojích o Karabach.

Nový klid zbraní zatím oznámen nebyl, dvě strany se ale dohodly, že „nebudou záměrně cílit na civilní obyvatelstvo a nevojenské objekty“, citovala z prohlášení agentura AP. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany předtím Arménii obvinilo, že ostřelovala i civilní cíle podél frontové linie. Náhorní Karabach tento týden evidoval už bezmála 40 zabitých civilistů.

Komuniké lídrů Minské skupiny dále uvádí, že dvě strany chtějí postupovat s výměnou těl zabitých vojáků a že hodlají vypracovat seznamy zajatců a nakročit tak k jejich případné výměně. Už ve čtvrtek arménské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerevan je připraven vydat ostatky ázerbájdžánských vojáků poté, co Ázerbájdžán předal 30 těl.

Arménský premier žádá Putina o pomoc

Rusko poskytne Arménii „potřebnou pomoc“, pokud se boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v regionu Náhorního Karabachu rozšíří na arménské území, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo svým sobotním prohlášením reaguje na prosbu arménského premiéra Nikola Pašinjana, který kvůli postupujícím bojům požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc se zajištěním bezpečnosti země.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala agentura AFP komuniké arménského ministerstva. V dopise adresovaném Putinovi arménský premiér uvedl, že boje se přibližují k arménské hranici, a obvinil Turecko z podpory Ázerbájdžánu.

Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu, uvedlo, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci. Jak upřesňuje agentura AFP, Moskva již dříve předeslala, že dohoda o bezpečnostní spolupráci se nevztahuje na separatistickou oblast Náhorního Karabachu.

Jerevan v sobotu kromě toho obvinil Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán, informuje agentura TASS. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky (bílý fosfor), zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu (Arcachu). 

Ženevské úmluvy upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však obvinění označilo za nepodložené a uvedlo, že ázerbájdžánská armáda nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu v pátek jednali v Ženevě pod záštitou takzvané Minské skupiny, kterou společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Dohodli se, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo, rozhovory však nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých je podle AFP nejméně 1250.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná. 

Velký test samotestů na covid: Kapesní laboratoř vám dá naději, nikoliv jistotu

Testovací sady na přítomnost viru SARS-CoV-2 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete do práce nebo na návštěvu k příbuzným? Budete-li mít štěstí, třeba na vás vyjde vhodný test na covid. Pečlivě...

Vadí mi, když u nás Slováci nemluví česky, říká hlasová poradkyně

Nazývá věci pravými jmény a je jí jedno, jestli se někdo urazí nebo se bude... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nazývá věci pravými jmény a je jí jedno, jestli se někdo urazí nebo se bude pohoršovat. Je dost zralá a dost zaměstnaná...

Cestu do Egypta nedoporučuji. Covid tu prodělat nechcete, říká velvyslanec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V turistických letoviscích jsou nemocnice pro pacienty s covidem-19. Je však třeba mít dobré pojištění v případě...