Jsou to „volby“ toho typu, jaké si střední a starší generace ještě dobře pamatuje z dob komunistického Československa: technicky je sice na výběr z více kandidátů, o vítězi ovšem není předem žádných pochyb. Vítejte v Sýrii, kde stále ještě pokračuje – byť s nízkou intenzitou – více než deset let trvající občanská válka a kde se ve středu koná hlasování o příštím prezidentovi.
Při pomoci v Sýrii politiku neřešíme, říká koordinátorka z Člověka v tísni. V zemi už zahynulo šest jejích kolegů |
Mandát na dalších sedm let bezpochyby opět získá současná hlava státu, kontroverzní Bašár Asad. Tedy muž, který stojí v čele Sýrie již od roku 2000 a „dovedl“ zemi k ničivé občanské válce. Ta se táhne od jara 2011, přinesla nejméně 400 000 obětí na životech a v jejím důsledku muselo svá obydlí opustit několik milionů lidí. V zahraničí žije aktuálně přes 6 milionů syrských uprchlíků, nejvíce v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
S asistencí Kremlu
Asadovo znovuzvolení bude potvrzení statu quo: i když konflikt s nízkou intenzitou stále ještě pokračuje, ozbrojené jednotky věrné Asadovi ovládají většinu Sýrie s výjimkou menších enkláv na severu a severovýchodě země.
  |
Prezident se tak může cítit jako vítěz občanské války, ač v prvních fázích konfliktu to s ním nevypadalo růžově. Výraznou změnu poměrů na bojišti v Asadův prospěch však znamenal na podzim 2015 vstup Ruska do konfliktu; Moskva je spolu s Teheránem největším Asadovým spojencem.
Syrští voliči mají v středečním hlasování na výběr jen ze tří kandidátů, vedle Asada jde o právníka Mahmúda Mereje a bývalého poslance Abdulláha Abdulláha – jde ale jen o symbolickou „opozici“. Ostatní kandidáti neprošli sítem volební komise.
Syřané opět vyšli do ulic, aby dali najevo nesouhlas s vládou prezidenta Bašára Asada.
Tím ovšem omezení nekončí. Již v minulém týdnu se sice volilo na syrských zastupitelských úřadech v zahraničí, v praxi se ale většina ze Syřanů, kteří aktuálně žijí v cizině, hlasování nemohla zúčastnit. Podmínkou účasti ve volbách totiž bylo předložení syrského pasu opatřeného výstupním razítkem ze země. To z hlasování vyloučilo většinu uprchlíků, kteří zemi ve válečném chaosu vesměs opustili neorganizovaně mimo hraniční přechody.
Právě tito lidé by přitom Asadovi nejspíš mohli „zatopit“, stejně jako obyvatelé žijící v oblastech mimo kontrolu Asadovy armády. Na těchto územích se dnes nevolí.
Západ: „Volby nejsou spravedlivé“
Spojené státy a další státy Západu stejně jako některé arabské země již předem oznámily, že volby nepovažují za spravedlivé a jejich výsledky neuznají. USA chtěly, aby se hlasování konalo až v podmínkách nové ústavy a mohly se jej zúčastnit všechny vrstvy syrských obyvatel. Ruce pryč od prezidentských voleb dala i OSN. Podle prohlášení světové organizace volby nejsou v souladu s předchozími rezolucemi OSN o Sýrii a Spojené národy se v nich proto žádným způsobem neangažují.
Demonstranti pálí fotografii prezidenta Bašára Asada.
I přes předem jasný výsledek bude další dění v Sýrii pro Evropu zajímavé. Asad totiž začátkem května vyhlásil poměrně širokou amnestii, která se vedle běžných kriminálních činů týká i některých „teroristických aktů“, což je pojem, který syrský režim běžně používá při věznění opozičních bojovníků i protirežimních aktivistů.
Možný smířlivější postoj prezidenta k oponentům oživuje zejména v západoevropských státech debatu o snazším navrácení syrských uprchlíků zpět do jejich rodné země, kde by jim teď nemělo hrozit nebezpečí. Jako první označilo Sýrii za „bezpečnou zemi“ Dánsko, které již několika stovkám syrských uprchlíků neprodloužilo dočasné povolení k pobytu. Mnohem větší důsledky by takový krok měl v Německu, kde aktuálně žije asi tři čtvrtě milionu Syřanů.
