Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Svět

Berlín čeká těžké hledání vlády. Lídr křesťanské CDU chce být starostou, současná koalice má ale většinu

Kai Wegner z CDU. foto: Reuters

Červená radnice v centru Berlína je historickým sídlem starosty města. Posledních dvacet let zde navíc skutečně úřadovali politici s červenou stranickou legitimací: sociální demokraté (SPD). Po nedělních volbách by se to ale mohlo změnit. Výrazné vítězství dosud opozičních křesťanských demokratů (CDU) jim otvírá dveře do radnice.
  20:01

Překvapivě silný výsledek v podobě zisku 28 procent hlasů je katapultoval ze třetí příčky na první. Jejich lídr, Kai Wegner, považuje přírůstek hlasů ve výši deseti procentních bodů za jasný mandát k tomu, aby v příštích letech vedli třímilionovou německou metropoli.

Jeho plány by však mohla zkřížit stávající trojkoalice SPD, Zelených a Levice. Byť oproti posledním volbám přišla o hlasy a mandáty, čistě matematicky by pořád ještě měla většinu. Wegner by tak mohl navzdory svému vítězství skončit znovu v opozici.

Zřejmě v reakci na to šéf berlínské CDU oznámil, že chce co nejrychleji začít jednat o novém vedení města. Zjevně plánuje využít situace, kdy zejména sociální demokraté jsou v šoku z toho, že dosáhli svého historicky nejhoršího výsledku. Navzdory tomu ale hodlají setrvat v čele města a tvrdí, že působení jejich starostky Franzisky Giffeyové bylo úspěšné.

Sociální demokraty dělí od Zelených 105 hlasů

SPD navíc čelí tlaku Zelených, kteří s 18,4 procenta hlasů dosáhli takřka stejného výsledku, jen s tím rozdílem, že pro sociální demokraty hlasovalo o 105 voličů více.

Volby v Berlíně vyhráli konzervativci, koaliční partnery budou ale hledat těžce

I když skončili třetí, Zelení již ohlásili úmysl vést příští berlínskou vládu. Vytvořit ji chtějí na stejném půdorysu, na jakém fungovala dosavadní trojkoalice, to znamená spolu se sociálními demokraty a Levicí. Zelení odvozují svůj nárok na vedení města z tvrzení, že Berlín je podle nich progresivní město, jež by mělo být vedeno progresivní vládou.

Bez ohledu na to představuje volební výsledek CDU nečekaný úspěch i pro Kai Wegnera samotného. Berlínská buňka CDU je desítky let rozhádaná, což bylo v minulosti příčinou špatných volebních výsledků. Pokud se nejrůznější frakce a skupiny dokázaly dohodnout na společném kandidátovi, šlo zpravidla o člověka, který všem ostatním vadil nejméně. To byl původně i Wegnerův případ.

Podceňovaný lídr odměněn za vytrvalost

Protože volební úspěch v metropoli je prestižní záležitostí, měla celostátní vedení stran v minulosti sklon vnutit místním funkcionářům nějaká zvučná jména zvenčí. I koncem loňského roku se proto začaly městem šířit fámy, že namísto Wegnera by se mohl stát volební jedničkou CDU narychlo někdo jiný, kdo by byl atraktivnější a dokázal oslovit širší spektrum voličů.

V této souvislosti bylo například skloňováno jméno bývalého spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna. Tento politik je nejenom všeobecně známý, ale především má dobré kontakty na vlivný bulvár. Nakonec se Wegner dokázal udržet a za jeho vytrvalost by se mu nyní mohlo dostat odměny v podobě úřadu starosty města.

Lídr křesťanských demokratů, pocházející ze západoberlínské čtvrti Spandau, vsadil během kampaně na tradiční témata atraktivní pro konzervativní voliče. Sliboval, že zlepší podnikatelské prostředí ve městě, že zvýší vnitřní bezpečnost a že bude bojovat proti kriminalitě arabských klanů v metropoli. S tím souvisí i závazek zaměřit se na zlepšení situace v částech města s výrazným zastoupením neněmeckého obyvatelstva.

Podruhé a lépe, Berlín si zopakuje volby. Primátor se nejspíš změní, SPD se však ve vedení udrží

Poslední téma se ukázalo být velmi aktuální zejména po nepokojích v souvislosti s bouřlivými oslavami během Silvestra 2022. Tehdy docházelo k systematickému napadání policistů a hasičů, na něž agresoři útočili odpalováním zábavní pyrotechniky. K těmto incidentům docházelo ve čtvrtích s vysokým podílem obyvatel původem z arabských zemí nebo z Turecka.

V reakci na to interpelovali berlínští křesťanští demokraté městskou vládu a chtěli po ní vědět, jaká byla křestní jména zadržených násilníků. Za to si Wegner a spol. vysloužili obvinění ze skrytého rasismu, neboť bylo zřejmé, že v oficiální odpovědi budou převažovat muslimská jména. V očích voličů jim to zjevně neuškodilo.

První povolební analýzy také ukázaly, že pro řadu voličů byly rozhodující postoje jednotlivých stran k dopravní politice ve městě. Zelení například slibovali výrazné rušení parkovacích míst v centru města a jejich nahrazování cyklostezkami. Navrhovali rovněž přeměnu rušných ulic na pěší zóny. CDU to ale odmítala.